Vestibulární neuronitida je akutní zánětlivé onemocnění vestibulárního nervu.

16.12.2022 Doba čtení: 2 min. Otorinolaryngologie
Důležité informace

Informace v této části by se neměly používat pro vlastní diagnostiku nebo samoléčbu. V případě bolesti nebo jiné exacerbace onemocnění by měl diagnostické testy předepsat pouze ošetřující lékař. Pro diagnostiku a správnou léčbu byste měli kontaktovat svého lékaře.

Консультация врача-оториноларинголога Перминова А.Б

Pokud zaznamenáte časté příznaky ucpaného nosu, měli byste se okamžitě poradit s otolaryngologem.

Důležité odkazy:
Sdílejte na sociálních sítích:

Vestibulární neuronitida je akutní zánětlivé onemocnění vestibulárního nervu. Jedná se o součást tzv VIII pár hlavového nervu, který se nazývá vestibulocochleární nerv. Tento velmi vestibulární-kochleární nerv jde z vnitřního ucha do mozku a jedna jeho část je zodpovědná za přenos informací z vnitřního ucha o zvuku a druhá – z vestibulárního aparátu a nese informace o pohybu hlavy, změnách polohy hlavy , atd. Při vestibulární neuronitidě je postižena právě druhá část n. vestibulocochlearis, tzn. ta jeho část, která se týká vestibulárního analyzátoru.

Nejčastěji se onemocnění vyskytuje mezi 30. a 60. rokem života, muži i ženy jsou postiženi stejně. Vestibulární neuronitida je klasickým příkladem akutního periferního vestibulárního syndromu.

Příznaky a příznaky

Vestibulární neuronitida je charakterizována akutním nástupem ve formě dlouhého (hodiny-dny-několik týdnů) záchvatu závratí. Někdy se během několika dní objeví krátké epizody nestability nebo závratě. Při záchvatu závratě v podobě pocitu rotace, který zesiluje při pohybu hlavou a na samém začátku záchvatu i při pohybu očí. Je to jednodušší, když je hlava nehybná a pohled je upřený na nějaký bod. Pomyslná rotace předmětů kolem pacienta je typicky zaměřena na zdravé ucho. Dochází k nerovnováze, pacient může při chůzi k postiženému uchu „přepadnout“. Sluch se při vestibulární neuronitidě nezhoršuje. Neurologické vyšetření nevykazuje žádné příznaky poškození mozkového kmene ani jiných částí mozku. Trvání závratí se pohybuje od několika hodin do několika dnů nebo týdnů. Po odeznění těžkých závratí pacienti pociťují nestabilitu a vrávorání po dobu několika dnů nebo týdnů, někdy i déle. Diagnóza se bohužel velmi často „ztrácí“ za tak hrozivými názvy jako mrtvice, syndrom vertebrálních tepen, periferní vestibulární syndrom, Meniérova choroba, vertebrobazilární insuficience, osteochondróza krční páteře atd.

ČTĚTE VÍCE
Je možné vyléčit lišejník u psa jódem?

Příčiny

Obecně je nejčastější příčinou vestibulární neuronitidy herpes virus typu 1. Přesná příčina u konkrétního pacienta však nejčastěji zůstává neznámá. Při diagnostice jsou vyloučena jiná onemocnění, která mohou poskytnout podobný obraz. Antivirové léky se nepoužívají při léčbě neuronitidy, protože neposkytují žádný účinek. V tomto ohledu se nepoužívá PCR a další diagnostika viru, protože to není důležité pro léčbu a prognózu onemocnění.

Metody diagnostiky

Diagnóza vestibulární neuronitidy je stanovena klinicky – na základě obtíží a výsledků vyšetření, především posouzení okulomotorických reakcí a nystagmu. Kompletní vyšetření lze provést ambulantně s relativně malým seznamem doplňkového vybavení.

Magnetickou rezonancí (MRI) mozku lze vyloučit neurologické příčiny a neurom 8. páru hlavových nervů (synonymum: schwannom, jedná se o nezhoubný útvar, ale na špatném místě). MRI tedy ani tak nepotvrzuje diagnózu vestibulární neuronitidy, jako spíše umožňuje vyloučit jiná onemocnění. Jinými slovy, při předepisování magnetické rezonance pro podezření na vestibulární neuronitidu nečekáme, až magnetická rezonance potvrdí diagnózu, ale vyloučí jiná onemocnění.

ЛLéčba vestibulární neuronitidy

Léčba spočívá ve snížení nevolnosti a zvracení (symptomaticky) a urychlení rekonvalescence pomocí aktivních vestibulárních cvičení. Pokud je to možné, snažte se tyto léky nepoužívat déle než 3 dny. V prvních 3 dnech může být předepsána hormonální terapie.

Vestibulární gymnastika – cvičení pro procvičení vestibulárního aparátu. To je základ pro zotavení na pozadí vestibulární neuronitidy. Co přesně dělat, závisí na fázi vývoje vestibulární neuronitidy, období od začátku onemocnění a závažnosti příznaků. Na počátku onemocnění mohou způsobit značné nepohodlí, které by měl chápat lékař i pacient. Bez cvičení se však rekonvalescence může výrazně oddálit (na měsíce). Přibližný plán cvičení [Zamergrad M. V. Vestibulární neuronitida // Rakovina prsu. – 2008. – T. 16. – Č. 12. – S. 1630-1632.] je uveden níže, je uveden pro informační účely, ale při léčbě byste se měli řídit lékařskými předpisy:

1-3 dny nemoci. Gymnastika není zobrazena. Mír. Imobilizace hlavy. Chcete-li snížit závažnost příznaků, můžete zaměřit svůj pohled na určitý bod.

3–5 dní nemoci (Nedochází ke spontánnímu zvracení). Otočit se v posteli, posadit se. Fixace pohledu přímo, pod úhlem 10°, 20° a 40° vertikálně a horizontálně; čtení. Plynulé sledovací pohyby, jako je sledování prstu nebo kladiva pohybujícího se rychlostí 20–40°/s, 20–60°/s. Pohyby hlavy při fixaci pohledu na nehybný předmět umístěný ve vzdálenosti 1 m (0,5–2 Hz; 20–30° horizontálně a vertikálně). Stůjte a choďte s otevřenýma a zavřenýma očima (s oporou).

ČTĚTE VÍCE
Kde by měl být kompresor umístěn v akváriu?

5-7 dní nemoci 1. Cvičení pro statickou rovnováhu. Stoj na jedné noze nebo na jednom koleni. Postavte se na nohy s otevřenýma a zavřenýma očima, hlavu odhozenou dozadu. 2. Dynamické balanční cvičení. Pohyby očí a hlavy (jako v předchozí části) ve stoji bez opory.

2–3 týdny nemoci – Komplexní cvičení pro rozvoj rovnováhy. Cvičení by měla být obtížnější než každodenní vestibulární zátěž.

Léky, které se předepisují na vestibulární neuronitidu po ukončení spontánního zvracení, jsou zaměřeny na urychlení vestibulární rehabilitace, tzn. Jejich pouhé pití bez cvičení je většinou málo užitečné, jejich účinek bude minimální.

Komplikace vestibulární neuronitidy

Nejčastější komplikace jsou dvě: vznik úzkostné poruchy na pozadí náhlého (často pro pacienta i řadu lékařů nepochopitelného) onemocnění a přidání benigního polohového záchvatovitého vertiga – BPPV. O BPPV se podrobněji dočtete na našich stránkách, aktivně se podílíme na jeho léčbě a diagnostice. Léčba BPPV trvá 2–10 minut a obecně připomíná „redukce luxace“ – pacient přijde k lékaři s problémem a odejde bez něj.

Prognóza a prevence

Obecně je průběh vestibulární neuronitidy benigní a příznivý, protože v průběhu času je možné téměř úplně obnovit fungování vestibulárního systému. Co znamená úplně? Při výrazném poškození nervů mohou roky přetrvávat reziduální účinky, které pacient v běžném životě nepociťuje, ale lze je zjistit při otoneurologickém vyšetření. Tyto změny mohou ovlivnit profesní vhodnost – potíže mohou nastat u pilotů, automobilových a motocyklových závodníků a pracovníků cirkusu. Přitom právě u lidí s aktivním životním stylem a různorodými komplexními pohyby se lépe obnovuje ztracená funkce vnitřního ucha. Naštěstí se vestibulární neuronitida zřídka opakuje. Pravděpodobnost recidivy se podle literatury pohybuje od 2 % do 10-15 %. Zároveň je třeba mít na paměti pravděpodobnost komplikací v podobě úzkostné poruchy a benigního polohového záchvatovitého vertiga.

Co můžeš/nemůžeš?

Pokud se u vás nebo u vašich blízkých objevily podobné příznaky, prosím, kromě volání záchranky, návštěvy lékaře atp. Pořiďte video (alespoň 30 sekund) obličeje pacienta s otevřenýma očima na blízko. Jedná se o hodnocení pohybu očí (nystagmus) během závratí při následné schůzce s lékařem. Zkontrolujte, jak pacient slyší – zda ​​nedochází ke ztrátě sluchu, tlaku v uchu nebo tinnitu. Všímejte si délky trvání záchvatu, věnujte pozornost tomu, co jej vyvolává (například otočení hlavy jedním směrem nebo položení, vstávání) a zlepšuje stav (otevřené/zavřené oči atd.).

ČTĚTE VÍCE
V jakém věku by se měl Yorkie ostříhat?

Nemůžete klidně ležet déle než 3-5 dní. Jakmile zvracení ustane, je potřeba postupně zvyšovat aktivitu – nejprve hýbat očima, pak hlavou, pak tělem, provádět každodenní, navyklé pohyby a později (po 2-3 týdnech) složitější pohyby. S límcem Shants si nemůžete zafixovat krk déle než 3 dny. Pokud to na začátku onemocnění může pacientovi usnadnit život, pak to výrazně prodlužuje dobu zotavení. Takzvané vestibulární supresory, léky tlumící závratě a nevolnost (dimenhydrinát, difenhydramin, cinnarizin), by se neměly užívat déle než 2 dny.

V souladu s legislativou Běloruské republiky je řízení automobilu možné nejdříve 6 měsíců po posledním záchvatu závratě.

Diagnostika a léčba vestibulární neuronitidy je tedy možná u lékaře ORL nebo otoneurologa či neurologa, který je obeznámen jak s nemocí samotnou, tak s možnými komplikacemi (BPPV). Zároveň se však pro rychlé zotavení musí pacient naladit na provádění cvičení, která mohou zpočátku způsobit nepohodlí.