Otitis u psa nebo kočky (řecky otos – ucho; itis – zánět) je skupina onemocnění, která kombinují zánětlivá onemocnění ucha různé etiologie.
V závislosti na postiženém oddělení existují:
Otitis externa – zánět zevního zvukovodu – patří do skupiny dermatologických onemocnění, protože počáteční část zvukovodu je vystlána kůží. Podle statistik má až 50 % pacientů dermatologa zánět středního ucha, ať už jako primární problém, nebo jako sekundární problém (důsledek primárního onemocnění, např. atopie).
Navzdory skutečnosti, že diagnostika zánětu středního ucha je často stanovena na základě vyšetření, objasnění příčiny jeho výskytu, a tedy výběr specifické terapie, může vyžadovat další diagnostiku. Často se zánět středního ucha, zvláště v pokročilém stádiu, léčí poměrně obtížně.
Při diagnostice a léčbě otitidy u psa by měl být přístup k pacientovi stejně důkladný jako přístup k jakémukoli jinému pacientovi se systémovou dermatologickou patologií, vyšetření by se nemělo omezovat přímo na oblast ucha, ale mělo by postihnout celou kůži zvíře.
Anatomie orgánu sluchu
Ucho jako orgán sluchu se konvenčně dělí na tři části: vnější, střední (představuje zvukově vodivý aparát) a vnitřní (zvuk přijímající aparát). Vnější ucho zahrnuje pohyblivý boltec a vnější zvukovod, který je derivátem kůže. Kůže zvukovodu obsahuje velké množství mazových žlázek, které vylučují sekret – ušní maz, který plní důležitou ochrannou funkci.
Zevní zvukovod u psa má tvar písmene L a skládá se ze svislé a vodorovné části, při běžném vyšetření neviditelné. Tím, že zevní zvukovod je úzký, dostatečně dlouhý a má zahnutí, chrání bubínek před poškozením a poskytuje mechanickou ochranu hlubším strukturám ucha před vnějšími vlivy. Ušní bubínek funguje jako pohlcovač zvuku a odděluje vnější ucho od středního ucha.
Střední ucho je bubínková dutina, která obsahuje tři sluchové kůstky: malleus, incus a stapes. Středoušní dutina komunikuje s nosohltanem. Hlavní funkcí středního ucha je vedení zvuků z bubínku přes sluchové kůstky do oválného okénka, které vede do vestibulu labyrintu vnitřního ucha.
Vnitřní ucho se nachází ve spánkové části temenní kosti a skládá se z kostěných a blanitých labyrintů, ve kterých jsou umístěny orgány sluchu (kochlea) a rovnováhy (vestibulární aparát).
Některé anatomické rysy struktury zevního zvukovodu u psů mohou přispět k rozvoji otitis: visící uši, komplikující ventilaci zvukovodu; zakřivený zvukovod, který ztěžuje únik vody z ucha; plemenná predispozice (u některých plemen psů, např. labradorů a kokrů, kůže zevního zvukovodu obsahuje velké množství žlázek).
Etiologie (příčiny výskytu) zánětu středního ucha
Primární důvody:
- alergie (přecitlivělost, atopie)
- parazitární onemocnění (otodektóza, notoedróza, cheyletiellóza, demodikóza)
- autoimunitní procesy a onemocnění (pemphigus foliaceus, diskoidní lupus erythematodes)
- některá virová onemocnění (byl popsán zánět středního ucha spojený s virem psinky)
- cizí předměty (zejména malá semena obilovin)
- novotvary (např. nádory ceruminózní žlázy)
- endokrinopatie
Sekundární důvody:
- bakteriální zánět
- plísňová onemocnění (malasseziová dermatitida, kandidóza)
Predispoziční faktory:
- struktura zvukovodu (svislé uši, vrozené stenózy (Shar Pei), velké množství chlupů ve zevním zvukovodu), které způsobují zhoršenou ventilaci zvukovodu
- vysoká vlhkost, teplé období
- plavání, potápění, zejména ve znečištěných vodách
Příznaky vnějšího otitis
Příznaky zánětu středního ucha u psů:
- zarudnutí (hyperémie) kůže ucha
- svědění
- zvíře zavrtí hlavou
- zvýšená místní teplota (ucho je horké na dotek)
- nepříjemný zápach z ucha
- výtok z ucha
Diagnostika zánětu středního ucha
Základní diagnostické metody
- inspekce
- otoskopie (vizuální vyšetření vertikálního zvukovodu pomocí speciálního přístroje – otoskopu)
- cytologické vyšetření je vyšetření speciálně obarveného stěru ze zevního zvukovodu, které umožňuje posoudit, které buňky a v jakém množství jsou přítomny v exsudátu, a také identifikovat parazity, bakterie a oportunní houby. Tato studie může být vyžadována každé 2-3 týdny k monitorování léčby a odpovědi na terapii.
Další diagnostické metody
- bakteriologické vyšetření (kultivace, zjišťuje citlivost flóry na antibiotika)
- endoskopické vyšetření hlubokých struktur zvukovodu (horizontální část) a bubínku (myringoskopie) – studie se provádí v celkové anestezii.
- rentgen bubínkové dutiny – pro kvalitní obraz je zpravidla nutná úplná imobilita zvířete a symetrické polohování, které je možné pouze pod sedací.
- MRI (v celkové anestezii).
Léčba zánětu středního ucha
Léčba otitis závisí na příčinách, které ji způsobily (primární i sekundární).
- U parazitární otitidy se používají antiparazitární kapky na kohoutek 2x s odstupem 3 týdnů a provádí se každodenní sanitace zvukovodu. Pokud je parazitární otitida komplikována sekundární bakteriální nebo plísňovou infekcí, provádí se specifická lokální (v pokročilých případech – systémová) terapie.
- U alergických a jiných otitid se odstraňuje základní příčina a nasazují se lokální (v těžkých případech systémová) antibiotika nebo antimykotika spolu s lokální protizánětlivou terapií a každodenní sanitací zvukovodu.
- Léčba verukózního (bradavicového) otitidy, která se vyvíjí s dlouhodobým otitidou, spočívá v použití konzervativních a chirurgických metod.
Čištění uší psům a kočkám
Čištění uší se provádí pouze v indikovaných případech, buď teplým fyziologickým roztokem nebo speciálními lotiony. Veterinární lékař by měl také předepsat použití lotionů, protože mohou existovat kontraindikace pro jejich použití.
Vatové tampóny by se neměly používat v žádné fázi čištění uší. Mikročástice bavlny vedou k dodatečnému podráždění kůže zvukovodu a zvýšené sekreci, navíc se patologický obsah zvukovodu pouze „zhutňuje“ hlouběji do horizontální, zrakově nepřístupné části zvukovodu a zánět zhoršuje.
Zdravému zvířeti bez viditelného výtoku není nutné „preventivně“ čistit uši. Normou je řídký mastný žluto-šedý výtok („vosk“), díky kterému se vnitřní povrch vnějšího zvukovodu mírně leskne.
Preventivní čištění může být užitečné pro psy se stenózou zvukovodu nebo špatně větraným kanálem (ušatý, ostroušek atd.), ale musí se také provést pouze na doporučení lékaře. Pokud má zvíře patologickou sekreci nebo stanovenou diagnózu zánětu ucha, je nutné nalít do ucha malé množství teplého (37-38.C) sterilního fyziologického roztoku nebo speciální pleťové vody na čištění uší, zvíře ihned držet zatřesením hlavy lehce promasírujte ušní základ a po minutě nechte psa silně zatřepat hlavou, aby zkapalněný ušní sekret vlivem odstředivé síly „vyletěl“. Postup se musí opakovat, dokud není roztok čistý, poté je nutné osušit vnější stranu ucha měkkým hadříkem, který nepouští vlákna. Nemůžete jít hlouběji do vnějšího zvukovodu, než může proniknout prst dospělého pomocí vatových tamponů a dalších zařízení.
c) Veterinární středisko pro léčbu a rehabilitaci zvířat „Zoostatus“.
Varšavská dálnice, 125 budova 1. tel. 8 (499) 372-27-37
