Nemoc kočičího škrábnutí (Felinóza) je akutní infekční onemocnění, které se vyvíjí v důsledku expozice patogenu – bakterii Bartonella. Jejími přenašeči jsou domácí zvířata – psi, kočky, ale i hlodavci a opice. Odtud vlastně pochází i název nemoci – felinus, v překladu z latiny kočka. Kromě výše uvedených zvířat mohou být zdrojem infekce také ptáci – jejich peří a drápy, drobné štěpky atd.
Při pronikání infekce do lidského těla dochází k zánětu regionálních lymfatických uzlin, který je doprovázen horečkou a intoxikací a také vznikem primárního afektu přesně v místě, kam patogen vstoupil.
Onemocnění z kočičího škrábnutí se vyskytuje a je diagnostikováno mnohem častěji u dětí než u dospělých. V lékařské praxi nebyla prokázána možnost přenosu této infekce z nemocného na zdravého. Incidence zůstává po celý rok stabilní. O něco větší nápor je zaznamenán na podzim a v zimě. To je způsobeno skutečností, že hlodavci se usazují blíže k lidskému obydlí.
Příčiny
Patogenní bakterie proniká do lidského těla kůží poškrábanou zvířaty, sliznicemi a ve vzácných případech spojivkami, dýchacími cestami a gastrointestinálním traktem.
Po několika dnech se na poškozené oblasti objeví hustá papule, v některých případech ulcerovaná a pokrytá krustou. Z místa poškození se bakterie dostává lymfogenními cestami do regionálních lymfatických uzlin. Zde se patogen aktivně reprodukuje a uvolňuje toxin. V důsledku toho se vyvíjí adenitida – zánět lymfatických uzlin.
Bez adekvátní terapie je možný průlom lymfatické bariéry, což povede k poškození centrálního nervového systému, jater, sleziny a dalších orgánů a systémů. Změny jsou detekovány v lymfatických uzlinách, které leží v těsné blízkosti místa infekce. Postižena může být buď jedna lymfatická uzlina, nebo celá jejich skupina.
Infikované lymfatické uzliny se zvětšují, jsou středně husté a vzájemně srostlé. Při pitvě je pozorována tmavě červená tkáň, homogenní nebo proložená oblastmi nekrózy a tání, což závisí na fázi procesu. Postupem času se mikroabscesy mohou rozšířit do celého uzlu a také do okolní tkáně. V důsledku toho se vytvoří zánětlivý konglomerát, který se následně roztaví. U těžkých forem onemocnění se granulomatózní proces vyskytuje i v jiných orgánech – mozku, plicích, játrech, kostech a dalších orgánech, což způsobuje rozvoj tak nebezpečných onemocnění, jako je encefalitida, hepatitida, osteomyelitida atd.
Příznaky
Inkubační doba trvá od 10 do 30 dnů, méně často – 2 měsíce. Benigní lymforetikulóza, jak se toto onemocnění také nazývá, začíná akutně. Příznaky nemoci z kočičího škrábnutí: tělesná teplota prudce stoupá na 38–39 °C, pozoruje se mírná malátnost a dochází ke zvětšení regionální lymfatické uzliny nebo skupiny lymfatických uzlin.
Nejnáchylnější k infekci jsou lymfatické uzliny v podpaží, krku a méně často v tříslech, stehnech a pod čelistí.
Někdy je adenitida lokalizována na neobvyklých místech – před boltcem, pod nebo nad klíční kostí.
Velikost postižených lymfatických uzlin dosahuje velikosti kuřecího vejce, méně často – pomeranče. Jsou neaktivní a bolestivé na dotek. Onemocnění z kočičího škrábnutí se pozná právě podle zvětšených lymfatických uzlin.
Adenitida v počáteční fázi onemocnění je často jediným příznakem, ale na vrcholu onemocnění má většina pacientů horečku, bolesti svalů a hlavy a ztrátu chuti k jídlu. V některých případech se objeví střevní dysfunkce a kožní vyrážky připomínající spalničky nebo spálu. Je důležité, aby se lymfadenitida objevila mnohem později než primární afekt a ten může na vrcholu onemocnění zcela chybět.
Existují atypické formy onemocnění – angiotická, glandulární-oční, břišní, mozková, plicní atd. Klinické projevy v takových případech odpovídají lézi – encefalitida, pneumonie, tonzilitida, mesadenitida atd.
Onemocnění trvá 3 a více měsíců. V některých případech dochází k relapsům s opakovaným hnisáním.
diagnostika
Onemocnění je diagnostikováno primárním afektem, který je detekován v místě kousnutí nebo škrábnutí zvířete, přítomností závažných příznaků a změnami ve složení krve.
K potvrzení diagnózy se provede intradermální test. Pokud je přítomen patogen, bude pozitivní 3–5 dní od začátku onemocnění a dokonce i po mnoha letech.
Léčba
V rámci léčby nemoci z kočičího škrábnutí dostává pacient především symptomatickou léčbu.
Nekomplikované formy onemocnění léčíme 10–14 dní erytromycinem (0,5 g 4x denně), doxycylinem (0,1 g 2x denně), ciprofloxacinem (0,5 g 2x denně). Alternativně lze použít tetracyklin, azithromycin, ofloxacin, chloramfenikol. Tyto léky však ne vždy vykazují svou účinnost.
Spolu s tím jsou předepsány symptomatické léky, antihistaminika a vitamíny. Lze použít i nesteroidní antiflogistika – voltaren, indometacin.
Fyzioterapeutické metody se používají na oblast infikovaných lymfatických uzlin – diatermie, UHF. Ve zvláště závažných případech je předepsán krátký průběh (až 7 dní) kortikosteroidů. V případě hnisání je hnis ze změkčené lymfatické uzliny odstraněn řezem nebo punkcí.
Při včasné a adekvátní terapii je prognóza léčby příznivá. Dochází k postupné rekonvalescenci pacienta a skleróze postižené lymfatické uzliny.
Prevence
Dosud nebyly vyvinuty žádné specifické metody prevence tohoto onemocnění. Hlavními bezpečnostními opatřeními je snažit se vyhnout kočičím kousnutí a poškrábání.
Onemocnění kočičího škrábnutí je způsobeno bakteriemi. Patogen se do lidského těla dostává především kočičími škrábanci. Samotné kočky se nemocí nenakazí nebo ji dostanou jen v lehké formě. Nemoc je obvykle neškodná a po několika týdnech sama odezní. V některých případech je však vhodné nasadit antibiotika. O tom, co je nemoc z kočičího škrábnutí, koho postihuje a jak ji léčit, si přečtěte zde.
Krátká recenze
- Příznaky: zduření lymfatických uzlin, možná horečka, celkový pocit nevolnosti, možná kožní vyrážka, vzácně zvětšená slezina a játra, zánět spojivek, v těžkých případech otrava krve, zánět mozku a meningitida, zánět periferních nervů
- Příčiny a rizikové faktory: Infekce bakteriemi (Bartonella henselae), přenášená kočkami a blechami kočičími, vstupními body jsou drobné praskliny kůže, častěji jsou postiženy mladé kočky
- Vyšetření a diagnostika: anamnéza (vlastnictví kočky) a příznaky, krevní testy, detekce patogenu ze vzorků krve nebo tkáně (například z lymfatických uzlin), detekce protilátek proti patogenu v krvi
- Léčba: často symptomatická, antipyretická a léky proti bolesti, v těžších případech – antibiotika
- Průběh onemocnění a prognóza: Závisí na zdravotním stavu pacienta. U lidí s oslabeným imunitním systémem se obvykle vyléčí bez následků vážná onemocnění a komplikace
- Prevence: Prevence proti blechám, dodržování hygienických opatření při soužití s domácími zvířaty, pokud je to možné, zamezení kontaktu mezi kočkami a lidmi s imunodeficiencí
Co je nemoc z kočičího škrábnutí?
Horečka z kočičího škrábnutí je infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Bartonella (Bartonella henselae). Přenašečem patogenu je kočka domácí. Sami neonemocní nebo nevykazují jen mírné příznaky.
Název nemoci sahá až ke jménu francouzského lékaře Roberta Debre, který diagnostikoval škrábance způsobené domácími kočkami. Nemoc z kočičího škrábnutí je vzácná. Každý rok onemocní asi šest lidí ze 100 tisíc lidí, přičemž více mužů než žen. Nemoc z kočičího škrábnutí je rozšířená po celém světě a nejčastěji se vyskytuje na podzim a v zimě.
Jaké jsou příznaky nemoci z kočičího škrábání?
Poté, co se člověk nakazí patogenem, první příznaky se objeví během dvou až deseti dnů.
Zpočátku se v oblasti kůže, kam bakterie dostanou, objevují malé červenohnědé uzlíky, které připomínají alergickou reakci, a proto jsou za ni někdy mylně považovány. Uzliny nesvědí ani nebolí a po několika dnech či týdnech opět zmizí.
Za prvé, bakterie infikují lymfatické uzliny v lidském těle umístěné v blízkosti kožní léze. Jsou oteklé a někdy bolestivé. Konečně se zvětší i lymfatické uzliny na krku nebo v podpaží. Možné jsou také následující příznaky:
- horečka (obvykle mírná) a zimnice
- únavu
- Bolest končetin, břicha, hlavy a krku
- Ztráta chuti k jídlu
- Opakovaná nevolnost a zvracení
Někdy v průběhu nemoci z kočičího škrábnutí lymfatické uzliny po celém těle otečou. Někdy také otečou játra a slezina, což vede k nepříjemnému pocitu tlaku v horní části břicha. Zvláště bolestivý je zánět spojivek oka (konjunktivitida) způsobený bakteriemi.
Někdy patogen ovlivňuje i nervový systém. Výsledkem je meningitida, encefalitida, zánět zrakových nervů nebo míchy.
Je možné, že lidé, kteří jsou nemocní, nemusí mít žádné jiné příznaky než oteklé lymfatické uzliny. Zatímco příznaky jako horečka, pocit nevolnosti nebo nevolnost brzy zmizí, zduřené lymfatické uzliny někdy přetrvávají i několik měsíců a někteří pacienti je vnímají jako kosmetický problém. Nejsou však nebezpečné.
Co způsobuje onemocnění kočičího škrábání?
Nemoc z kočičího škrábnutí způsobují bakterie, konkrétně Bartonella henselae. Blecha kočičí slouží jako takzvaný „přenašeč“, protože přenáší patogeny ze zvířete na zvíře. Kvůli tomuto způsobu přenosu jsou majitelé koček vystaveni o něco většímu riziku než lidé, kteří s kočkami nežijí. Celkově je však nemoc z kočičího škrábnutí poměrně vzácná.
Vzhledem k tomu, že mladá zvířata jsou obzvláště nakažlivá, onemocnění kočičího škrábnutí je častější v domácnostech s velmi mladými kočkami. Existuje však také potenciální riziko přenosu onemocnění ze starších zvířat.
Většina lidí, kteří onemocní nemocí z kočičího škrábnutí, je mladší 21 let nebo děti. Děti mají totiž často úzký kontakt s domácími mazlíčky, ale jejich imunitní systém ještě není plně vyvinutý. Dospělí, kteří jsou imunokompromitovaní, mají také větší pravděpodobnost, že onemocní kočičím škrábnutím a někdy mají závažnější průběh.
Přenos bakterií
Patogen, který způsobuje onemocnění kočičího škrábání, proniká do kočičích drápů hlavně třemi způsoby:
- Pokud si zvíře olizuje tlapky, dostanou se do drápů bakterie obsažené ve slinách a krvi.
- Pokud se blecha usadí v srsti kočky a saje její krev, dostanou se patogeny do těla hmyzu. Vylučují se bleší trusem a poté se dostávají do srsti kočky. Místo kousnutí svědí, takže se kočka škrábe. Bleší exkrementy se kočce zachytí pod drápky.
- Pokud kočka olizuje dříve poškrábanou nebo jinak poškozenou oblast lidské kůže, patogen vstoupí do lidského těla.
Vzhledem k tomu, že blecha kočičí infikuje i člověka, je možný i přímý přenos patogenu, ale mnohem méně častý. Přenos bakterií Bartonella z člověka na člověka však dosud nebyl pozorován.
Jak můžete diagnostikovat onemocnění kočičího škrábnutí?
Příznaky nemoci z kočičího škrábnutí se velmi liší. Podobné, spíše nespecifické příznaky navíc způsobují i jiná onemocnění. Proto je důležité, aby lékař věděl, jak nemoc postupuje a zda jsou v domě kočky.
Diagnostika nemoci z kočičího škrábnutí také vyžaduje odebrání vzorku krve a provedení krevního testu. Pokud se tělo dostalo do kontaktu s původcem nemoci z kočičího škrábnutí, vytváří specifické protilátky proti této bakterii. Lze je nalézt v krvi. Pomocí speciálních postupů lze ve vzorcích krve nebo tkáně detekovat samotný patogen.
Další diagnostickou metodou je „vypěstování“ patogenu ze vzorku krve. K dosažení jasného výsledku však trvá několik týdnů. Někdy je k přesnému určení onemocnění potřeba vzorek tkáně (biopsie) ze zduřené lymfatické uzliny.
Jaká terapie pomáhá v boji proti nemoci z kočičího škrábání?
Ve většině případů nemoc z kočičího škrábnutí sama odezní, takže není potřeba žádná speciální léčba. Léky proti bolesti, jako je ibuprofen, pomáhají zvládat příznaky, jako je horečka a bolest. Chladivé obklady také ulevují od bolesti zduřelých lymfatických uzlin.
Někdy nemoc z kočičího škrábnutí trvá déle nebo jsou příznaky velmi závažné. Lékaři pak většinou nasadí antibiotika ke zkrácení průběhu onemocnění.
Jaký je průběh nemoci z kočičího škrábnutí?
Ve většině případů je nemoc z kočičího škrábnutí neškodná. Zřídka se objevují komplikace, například když bakterie napadnou kosti, srdce nebo plíce a způsobí tam zánět.
Protože bakterie Bartonella také infikují červené krvinky, někdy umírají. Pokud se v krvi silně množí i patogeny, hrozí otrava krve (sepse) a anémie. Otrava krve je život ohrožující a musí být léčena na jednotce intenzivní péče.
Nemoc z kočičího škrábnutí při imunodeficienci
Lidé s oslabenou imunitou mají zvýšené riziko onemocnění kočičím škrábnutím. V tomto případě může být onemocnění závažné nebo způsobit atypické příznaky.
Bacilární angiomatóza
Při oslabení obranyschopnosti organismu, například infekcí HIV, existuje možnost, že bakterie Bartonella způsobí bacilární angiomatózu. Patogen se množí v nejmenších krevních cévách kůže a orgánech, jako jsou játra, slezina, oči, lymfatické uzliny a nervový systém.
Malé krevní cévy začínají růst a objevují se na kůži jako malé tmavě červené nebo fialové uzliny. Vyskytují se jednotlivě nebo ve skupinách a někdy jsou distribuovány po celém těle. Jak uzliny postupují, otevírají se, krvácejí a zanítí se. V játrech se někdy tvoří malé krví naplněné dutiny (cysty).
Existuje nějaká prevence proti nemoci z kočičího škrábnutí?
Nejdůležitějším preventivním opatřením je zabránit blechám v infikování domácích koček. Riziko bleší infekce je zvláště vysoké u koček, které mají přístup ven a přicházejí do kontaktu s jinými zvířaty. Některé běžně prodávané přípravky fungují tak, že odpuzují blechy a klíšťata zároveň. Před použitím léku se doporučuje poradit se s veterinárním lékařem o vhodném prostředku.
Obecně se při soužití s domácími mazlíčky doporučuje pečlivá hygiena. Po manipulaci s kočkou se doporučuje umýt si ruce. Lidé s imunokompromitovanými stavy by se měli držet dál od koček, což je základním opatřením pro prevenci onemocnění kočičím škrábáním a pro ochranu před dalšími nemocemi přenášenými vektory.
19. listopadu 2023 | Kategorie: Nemoci
Pozornost! Informace na webu se používají pro vzdělávací účely. Určitě se poraďte se svým lékařem!
