Podle údajů ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) dojde každý rok po celém světě k několika tisícům střetů letadel s ptáky. A to jsou pouze ty, které jsou uvedeny v oficiálních zprávách. Skutečné číslo je mnohem vyšší. A roste, jednoduše proto, že se zvyšuje objem letecké dopravy.
Rusko nezůstává pozadu. Jestliže v roce 2014 bylo v zemi oficiálně zaznamenáno pouze 70 takových epizod, pak v roce 2018 jich bylo asi tisíc. Neměli byste se však hned děsit: odborníci připisují prudký nárůst míry tomu, že od roku 2015 mohou posádky dobrovolně hlásit jakékoli setkání s ptáky bez ohledu na závažnost jejich následků. Důsledky mimochodem ve většině případů nejsou kritické. Incidenty podobné incidentu s letadlem Ural Airlines jsou velmi vzácné, dají se spočítat na prstech jedné ruky.
„Výpadek jednoho motoru v důsledku nárazu ptáka je zajištěn – všichni piloti absolvují výcvik na simulátoru pro ptáka, který narazí do motoru. A moderní dvoumotorové letadlo může bezpečně dokončit svůj let na jeden motor, bez ohledu na to, kdy selže druhý motor. Selhání dvou motorů je vzácná událost,“ vysvětlil Reedusovi Alexey Sinitsky, šéfredaktor časopisu Aviatransport Review.
Statistiky o srážkách ptáků nejsou tak monstrózní, jak se zdají, poznamenává, k úderům blesku v letadle dochází mnohem častěji a také zpravidla nekončí ničím zvlášť hrozným. Problém však existuje a je velmi drahý – letecké společnosti v důsledku takových „setkání“ ztratí více než miliardu dolarů ročně. Na všech letištích, alespoň více či méně velkých, proto funguje ornitologická služba, která má za úkol ptactvo od letadel plašit.
Jak se letiště vypořádávají s ptáky
Každý vzdušný přístav má své vlastní jedinečné podmínky a specialisté je musí nejprve vyhodnotit. Hlavní je zajistit, aby ptáci neměli v okolí letiště co jíst. Stejné kukuřičné pole, které se právě ocitlo v cestě dopravnímu letadlu Ural Airlines, by se samo mohlo stát jedním ze zdrojů problému – koneckonců je to zdroj potravy pro ptáky.
Lákají je také skládky. Přítomnost nepovolených otevřených skládek v okolí Žukovského by podle mnoha odborníků mohla být hlavním důvodem hromadění ptactva. A situaci zhoršuje jezero umístěné téměř za plotem letiště. Často jsou takové nádrže zakryty speciálními sítěmi, které zastrašují vodní ptactvo. K tomu přispívá i blízkost řeky Moskvy.
Rizikovými faktory jsou také stromy a keře. Ptákům poskytují nejen potravu, ale také úkryt či nocleh. Tráva je posekána nebo letiště oseto speciálními „nechutnými“ odrůdami. Zároveň by neměl být příliš nízký, aby se ptáčci necítili na hřadování, ale ani příliš vysoký, aby se v něm nemnožil hmyz a hlodavci. Praktikují se i další možnosti: například na letišti Salt Lake City bylo asfaltovou drtí pokryto více než 28 hektarů půdy.
Ale ani úplná absence zdrojů potravy nezaručuje nepřítomnost ptáků. Rády odpočívají v otevřených, plochých prostorách, zejména během migrace, vysvětlují ornitologové. K odstrašení nezvaných hostů používají letiště celý arzenál prostředků: ultrazvuk, bioakustické prostředky napodobující poplašný křik ptáků nebo „hlasy“ dravců, propanové kanóny vydávající rány o hlasitosti až 130 dB, pyrotechniku, zrcadlové koule (fungují na stejném principu jako strašák na zahradě), laserová zařízení, speciální „protipřistávací hroty“ na infrastrukturních zařízeních atd. Letiště Amsterdam například nepřetržitě hlídá dron v podobě dravého ptáka.
Ještě lepší je ale použít živé dravce. „Stačí, aby dravec chytil alespoň jednoho, řekněme, racka, a rackové toto místo na chvíli opustí – pochopí, že je to tu nebezpečné,“ řekl pro Moscow City News Vadim, vedoucí projektu Ornitarium v parku Sokolniki. Agentura Mishin. Mimochodem, speciálně vycvičení sokoli a jestřábi už jsou na Domodědově a Vnukově. Na některých letištích v USA a Kanadě se k „lovu“ ptáků používají psi a dokonce i prasata.
Výběr prostředků závisí na ornitologické situaci v okolí konkrétního leteckého přístavu, ale nejúčinnější je samozřejmě integrovaný přístup a kombinace různých metod. Ornitologové přitom neustále sledují aktuální situaci nad letištěm a studují také chování ptáků, jejich migrační trasy atd.
„Toto je normální standardní problém, který je známý a řeší se. V závislosti na konkrétních podmínkách a místě, kde se letiště nachází, se ornitologické služby liší. Teoreticky si lze představit letiště, které nemá ornitologickou službu z důvodu její nepotřebnosti. Ale zpravidla existují,“ říká Sinitsky. Proč ptáci narážejí do letadel?
Nejnebezpečnějšími ptáky pro letadla jsou hejna – husy, jeřábi, rackové, vrabci, špačci a havrani. Na rozdíl od vran nejsou dost chytré, aby se držely dál od vložek. To platí zejména pro mláďata, nyní je období líhnutí a ve vzduchu je zvýšená koncentrace ptactva, poznamenávají ornitologové. Hloupí ptáci si rychle zvyknou na umělý hluk letiště a jednoduše nestihnou včas minout letadlo, jehož rychlost je mnohonásobně vyšší než jejich vlastní.
Nejčastěji ptáci létají do letadel v letních měsících a také na jaře a na podzim v období migrace.
Ornitologická situace v Moskevské oblasti a zejména v Žukovském je podle odborníků velmi obtížná, mimo jiné kvůli problému s odpadky, se kterým si hlavní město neví rady. Ale nikde na světě neexistuje 100% ochrana před ptáky. A obecně srovnávání z tohoto hlediska není úplně správné, domnívá se Sinitsky. Možná existují země, kde ptáci nežijí vůbec. Například v poušti je jich mnohem méně.
“Ale jsou tam písečné bouře.” Takhle to chodí s písečnými bouřemi v Rusku a jak dobře jsou před nimi ruská letiště chráněna? A podívejte se na dopravce ze zemí Blízkého východu. Dokonce i okna na jejich letadlech jsou trochu zakalená, když se podíváte pozorně, protože na ně naráží písek. “Každý má své vlastní vlastnosti,” říká odborník.
Problémy v ruském letectví samozřejmě jsou a tato událost je opět zdůrazňuje, dodává. A regulační rámec tohoto odvětví vyžaduje aktualizaci – nejen v oblasti ornitologie, ale v celém civilním letectví. Určitá práce se v tomto směru udělala, ale zbývá udělat ještě mnohem víc a na to je třeba vyčlenit velké množství finančních prostředků a zdrojů a hlavně přilákat kvalifikované odborníky.
„Ale to není ve skutečnosti o tom, že máme takový problém s ornitologií. Pokusíme-li se pro takové případy položit slámu a zajistit něco jiného, pak nosme všichni neustále přilby – meteority totiž padají z nebe. Pravděpodobnost je srovnatelná. Pokud chcete dosáhnout absolutní bezpečnosti, zrušte lety a přejděte na přepravu taženou koňmi,“ smeká odborník.
Jedním z problémů je ve skutečnosti nedostatek v Rusku oficiálně stanovené přijatelné (přesně přijatelné – nikoli nulové) úrovně bezpečnosti letů pro společnost. Tato úroveň by podle doporučení ICAO měla být vyvinuta v každé zemi jako součást státního programu bezpečnosti letů. V Rusku byl přijat v roce 2008, ale ve skutečnosti se s ním dosud nic neudělalo. Výsledkem je, že každý incident vyvolá bouřlivou reakci a hledání viníků, ale po měsíci nebo dvou se vše uklidní a nenastanou žádné skutečné významné změny.
