Mravenečníci jsou zvířata, která jedí bílé mravence, běžně nazývané termiti. Mravenečníci dávají přednost mravencům před jinými druhy potravy, protože nemají zuby. Jejich vysoce protáhlé čelistní kosti jsou téměř úplně pokryty kůží. Mravenečník má velmi malá ústa a jeho červovitý jazyk dosahuje délky více než třiceti centimetrů a je pokrytý lepkavou hmotou. Když mravenečník uvidí termita, vyplázne svůj dlouhý jazyk. Termit se přilepí na jazyk a mravenečník vtáhne svou kořist do roti a spolkne ji. Vzhledem k tomu, že většina termitů, které mravenečník loví, si staví své kolonie z hlíny, která se pod tropickým sluncem mění v kámen, příroda obdařila mravenečníka silnými předními nohami a dlouhými drápy. Používá je k otevírání termitišť.
Existují tři druhy mravenečníků, které se od sebe velmi liší. Mravenečník obrovský žije na zemi. Jeho délka je více než dva metry, z toho asi třicet centimetrů na hlavě a šedesát centimetrů na ocasu. Má hrubé dlouhé vlasy. Drápy na předních tlapkách jsou tak dlouhé, že po nich mravenečník jen těžko chodí. Musí položit tlapky na zem vnější stranou chodidel. V noci se krmí a přes den spí.
Tamandua neboli mravenečník americký je mnohem menší. Je dlouhý asi jeden metr a má krátkou srst. Ocas tamandua plní mnoho funkcí. Bez ní by mravenečník americký nemohl žít na stromech, což je jeho hlavní biotop.
Mravenečník hedvábný je nejmenší ze všech mravenečníků. Jeho délka je asi padesát centimetrů a polovina jeho délky je v ocasu. Díky němu může žít na stromech, kde obvykle tráví den stočený na větvi. Mravenečník hedvábný se vyskytuje od jižního Mexika po Brazílii.
Přečtěte si také
Kdo jsou hnojní brouci?
Kdo jsou hnojní brouci? Nejpočetnější skupinou hmyzu jsou brouci. Celkem existuje více než 250 tisíc druhů a jedním z nejzajímavějších je hnojník, nebo prostě hnojník. Jmenují se tak proto, že žijí především v trusu kopytníků savců, např.
Kdo jsou pulci?
Kdo jsou pulci? V létě plavou v rybnících a jezerech drobná kulatá stvoření s ocasem. Jedná se o pulce, kteří byli tak pojmenováni, protože se skládají téměř výhradně z hlav. Ale ke konci léta je pulců stále méně a méně, až jsou úplně
Kdo jsou hmyzožravci?
Kdo jsou hmyzožravci? Už samotný název napovídá, že na Zemi žijí zvířata, která se živí především hmyzem. Ve většině případů si tato zvířata nejsou vůbec podobná, ale vědci je spojují podle jedné společné charakteristiky a klasifikují je jako skupinu
Kdo jsou jeleni?
Kdo jsou jeleni? Všechna zvířata žijící na zeměkouli patří do určité rodiny, skupiny nebo řádu. Jelenovití patří do početné čeledi jelenovitých, rozvětveným parohem a stavbou těla připomínají své další blízké příbuzné – soby a
Co jsou termiti?
Co jsou termiti? Mnoho lidí považuje termity za druh mravence a trochu se tomuto hmyzu podobají. Říká se jim „bílí mravenci“ kvůli jejich bílé barvě a protože stejně jako mravenci žijí ve velkých koloniích. Ale termiti nejsou mravenci a jsou úplně
Kdo jsou pásovci?
Kdo jsou pásovci? Samotný název „pásovec“ evokuje představu silného, mocného zvířete. Ale nemůžete to říct, když se podíváte na pásovce zblízka a pozorujete, jak žijí. Pásovci dostali své jméno podle tří kostěných plátů, jedné
Co jsou to obojživelníci?
Co jsou obojživelníci? Slovo „obojživelník“ přeložené z řečtiny znamená „žít dvojí život“. Dalším názvem pro obojživelníky jsou obojživelníci. Tak se nazývají zvířata, která žijí jak na souši, tak ve vodě.Všichni obojživelníci, kterých je 1040 druhů, se dělí do tří skupin: žáby,
Jaké druhy mravenečníků existují?
Jaké druhy mravenečníků existují? Jméno těchto zvířat mluví samo za sebe. Živí se bílými mravenci, tedy termity.Mravenečci jsou poměrně velká zvířata, jeden ocas je metr dlouhý a jejich tělo je ještě větší – asi 2 metry. Mravenečník také váží hodně – asi 40
Kdo jsou NASA
Kdo jsou NASA Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) Pečeť NASA Emblém NASA Motto: „Ve prospěch všech“ Obecné informace Zřízeno 29. července 1958 Národní úřad pro letectví a vesmír
Co jsou to obratlovci?
Co jsou to obratlovci? Co myslíte: existuje něco, co spojuje vrabce, žraloka, krajtu, žábu, psa a člověka? Máte pravdu, pokud jste na tuto otázku odpověděli kladně, protože pro všechny výše uvedené tvory existuje taková společná vlastnost. Spočívá v
Kdo jsou neandrtálci?
Kdo jsou neandrtálci? Aby vědci pochopili, jak došlo k vývoji člověka, pečlivě studují vše, co zbylo po primitivních lidech: pracovní a lovecké nástroje, nádobí, kostry atd. V roce 1856 byly ve vápencové jeskyni v údolí řeky Neander v Německu
Kdo jsou Whigové?
Kdo jsou Whigové? Slovo „whig“ pochází ze skotského „wiggamore“. Tak se nazývali chudí rolníci, kteří se nechtěli smířit s anglickou nadvládou ve Skotsku a zoufale bojovali za svou nezávislost. Ke konci vlády krále Karla II v anglickém parlamentu
Plazi “mravenečníci”
„Mravenečníky“ plazů Pokud jsou měkkýši uznávanou pochoutkou jak pro lidi, tak pro mnoho zvířat, pak totéž nelze říci o mravencích – nejsou to příliš výživní tvorové. Pravda, každý už asi slyšel o mravenečníkech, kteří se živí téměř výhradně mravenci a
Tak odlišné, tak podobné
Tak odlišné, tak podobné Rostliny, houby, lišejníky, bakterie, viry, prvoci – všechny se od sebe natolik liší, že se na první pohled zdá, že mezi nimi není nic společného. No, alespoň jedna věc, které jsou tyto organismy podobné, je to, že jsou všechny živé.
STEJNÝ
THE SAME Na rozdíl od svého jména THE SAME, petrohradská beatová skupina druhé poloviny 60. let se nikdy nesnažila být jako ostatní, hrála těžké a tvrdé rhythm and blues svých britských modových současníků, stejně jako oni. vypadat velkolepě na jevišti a zúčastnit se
Obří mravenečník, co je to za zvíře? Pojďme to zjistit!
První věc, kterou bych rád poznamenal, je, že tato zvířata mají velmi zvláštní vzhled. Mají nádherný chlupatý ocas, který je téměř metr dlouhý.
Mravenečník má ocas s 60 cm srstí, který visí až k zemi. Nejcharakterističtější barva mravenečníka je stříbrošedá, spodní část podbřišku, hlava a ocas jsou černohnědé.
Mravenečníci mají malé uši a oči a středně dlouhý krk, i když vypadá kratší. Silné tlapy zakončené silnými drápy. Příbuznost mravenečníků s pásovci a lenochody připomínají jen jejich zahnuté drápy, jako háky.
Po zemi chodí pouze 4 druhy mravenečníků. Jmenovitě: trpaslík, tamanduát, čtyřprstý a obří. Všechny tyto druhy patří do čeledi mravenečníkovitých a jsou v řádu neúplně zubaté. Jejich jedinými příbuznými jsou lenoši a pásovci, i když si tato zvířata nejsou vzhledově vůbec podobná.
Velikosti zvířat se velmi liší. Mravenečník obrovský, také největší, váží 30-35 kg, délka jeho těla dosahuje 2 metrů.
Za nejmenšího mravenečníka je považován mravenečník zakrslý, váží asi 400 gramů a jeho délka těla je 16-20 cm.
Čtyřprstý a tamandua váží 3-5 kg. Délka těla zvířat je 54-58 cm.
Jejich hlava je poměrně malá, ale dosahuje 20-30 % celkové délky těla, protože tlama je velmi protáhlá. Mravenečník téměř nemůže otevřít tlamu, protože jeho čelisti jsou srostlé a jeho tlama je velmi úzká.
Tato zvířata nemají zuby, ale mají velmi dlouhý jazyk, který se táhne po celé délce tlamy, což je 60 cm.Mají nejdelší jazyk mezi savci.
Mravenečník obrovský je bratrancem pásovců a lenochodů. On, stejně jako oni, není zatížen zvířecí inteligencí, ale je méně líný a aktivnější.
Mravenečníci mají pět prstů na zadních, ale pouze čtyři na předních.
Mravenečník spí na zemi, dlouhou tlamu schovává v předních tlapách, luxusní ocas slouží jako přikrývka.
Tato zvířata vedou poklidný životní styl, nikoho kromě hmyzu neobtěžují a tiše se potulují po lesích a loukách a hledají mraveniště a termitiště.
Pokud si myslíte, že mravenečníci se sami o sebe nepostarají, jste na omylu. Pokud je mravenečník pronásledován, pak jednoduše zvýší rychlost a začne klusat. A pokud mravenečník vidí, že se pronásledovatele nemůže zbavit, sedne si na zadní a stejně jako boxer hrozivě natáhne přední nohy dopředu a roztáhne své silné drápy. Pokud budete mravenečníka příliš obtěžovat, uslyšíte od něj jen jeden zvuk – tupé zamručení.
Mnoho nepřátel mravenečníka bude silně trpět silnou ranou tlapou s 10centimetrovými „drápy“.
I když to útočníka nezastaví, pustí se s ním do smrtelného boje. Jsou případy, kdy takové rvačky skončily pro člověka slzami.
Jednoho dne se správce plantáže v Paraguayi setkal s mravenečníkem a rozhodl se ho zabít. Manažer prchajícího mravenečníka pronásledoval a ubodal ho dlouhým zahradním nožem. Zvíře, které ucítilo bolest, přestalo běžet a zaútočilo na svého pronásledovatele a sevřelo psovoda silnými předními tlapami. Tím ho připravuje o možnost nejen vzdorovat, ale dokonce i útočit. Ve snaze osvobodit se z mravokárcova omezujícího objetí ho muž dokázal srazit k zemi.
Dlouho leželi v jednom klubku, dokud lidé nepřiběhli v reakci na zoufalé výkřiky manažera. Teprve potom mravenečník pustil pachatele a odešel do lesa. A manažer, který vykrvácel, byl převezen do místní nemocnice, kde strávil několik následujících měsíců. Pravděpodobně velmi litoval, že napadl přátelského chodícího mravenečníka.
Zde ale došlo ke srážce, která skončila ještě katastrofálněji.
V argentinské zoo Florencio Varela. Velmi mladá, 19letá Melisa Kasko, výzkumnice pracující na programu na záchranu obřích mravenečníků před nebezpečím vyhynutí. Pravděpodobně se zapomněla na opatrnost a přiblížila se velmi blízko k mravenečníkovi chovanému ve výběhu. Vzhledem k tomu, že mravenečníci zjevně nemají dostatek mozku, nerozpoznal dobré úmysly mladého vědce – pravděpodobně se nakopla genetická paměť, která říkala, že lidé jsou nepřátelé mravenečníků. V důsledku toho zajal neopatrnou dívku ve svém smrtícím objetí. Napadená byla s těžkými zraněními převezena do nemocnice, kde jí měla být amputována zraněná noha, ale amputace se již nedožila.
Ze zvířat představují pro mravenečníka obrovského nebezpečí pouze jaguár a puma.
Ale zpravidla se s ním, nebo spíše s jeho velkými drápy, raději nepletou.
Tělo mravenečníka je dobře přizpůsobeno pro trávení a mletí velkého množství hmyzu – ne nadarmo je to jeho hlavní potrava!
Mravenečník proniká čenichem do mraveniště a používá jazyk a „vystřelí“ do něj až 160krát za minutu. A pokaždé, když je jazyk natažený, slinné žlázy jej zvlhčují lepkavými slinami, což mu umožňuje přilnout k sobě většinu termitů, se kterými se setká. Až 35 tisíc termitů – přesně tolik hmyzu dokáže mravenečník nacpat do žaludku během jednoho jídla!
Aby mravenci zůstali přilepení na jazyku v ústech, mají mravenečníci na vnitřní ploše tváří kartáče z nadržených štětin. Seškrábou hmyz a uvolní jazyk pro další várku.
Pokud mravenečník nenajde termity nebo mravence, může svůj hlad uspokojit různými druhy hmyzu, včetně larev a červů.
Mraveneční samečci, kteří nebyli obdařeni otcovstvím a odpovědností vůči svým potomkům, udělali svou práci a vydali se toulat po lesích hledat potravu. Ženy se naopak celý život zabývají pouze mateřstvím.
Poté, co (vždy) nosila jednoho mravenečníka, je samice nucena jej nosit na zádech celé měsíce. Jakmile se miminko narodí, samo vyleze na záda.
Téměř do dvou let zůstává slabý a bezmocný.
Od mravenečníků nelze čekat zázraky výcviku, protože ve svých úzkých trubicovitých „lebkách“ nemají téměř nic.
Všechny existující druhy mravenečníků jsou málo plodné, takže jsou velmi závislé na konkrétních zdrojích potravy. V důsledku toho mají velké potíže s obnovením počtu v místech, kde byli vyhubeni. Z tohoto důvodu byl mravenečník obrovský již zařazen do Červené knihy. Nebezpečí pro ně však nepředstavují pouze myslivci, neméně významné škody na jejich populaci působí ničení přírodních stanovišť.
Bohužel počet mravenečníků obrovských uvedených v Mezinárodní červené knize v Jižní Americe nadále katastrofálně klesá. Šance na setkání s těmito zvířaty ve volné přírodě je proto stále menší.
Mravenečníci žijí výhradně v Americe. Největší areál je u mravenečníka trpasličího a obrovského. Jejich stanovištěm je Střední a většina Jižní Ameriky.
Pokud jde o mravenečníka obrovského, jeho stanovištěm jsou travnaté pláně (pampy).
Tamandua – její biotopy jsou pouze střední část Jižní Ameriky – Argentina, Uruguay a Paraguay.
Mravenečník čtyřprstý je severní druh, jeho areál sahá od Venezuely na sever až po Mexiko.
Všechny druhy mravenečníků jsou úzce spjaty se stromy, takže jejich stanovištěm jsou řídké lesy.
Životní rytmus mravenečníků je neuspěchaný, většinu času, který jim je přidělen, tráví chozením po zemi, blouděním při hledání potravy.
Všechny druhy existujících mravenečníků (kromě obřího), kteří se drží drápatými tlapami a drží se houževnatým ocasem, snadno šplhají po stromech. Na jejichž korunách hledají hmyz zkoumáním kůry.
Nejčastěji jsou tato zvířata nejaktivnější ve tmě.
Při usínání se zvíře stočí a zakryje se svým huňatým ocasem a usne. Na rozdíl od svých příbuzných dokáže mravenečník obrovský bez váhání usnout i uprostřed úplně holé pláně. Asi proto, že se nemá koho bát.
Mravenečníci se živí omezeným počtem druhů hmyzu. Děje se tak kvůli nedostatku zubů: mravenečníci proto potravu jednoduše polykají, aniž by ji žvýkali. Jakmile je v žaludku, je tráven velmi silnou žaludeční šťávou. Nehledě na to, že mravenečník značně usnadňuje práci žaludku tím, že hmyz, který se dostal do úst, přitlačí a tře o tvrdé patro. Požírá pouze drobný hmyz, který se rychleji tráví.
Tato zvířata neustále hledají potravu, protože nemohou jíst velký hmyz. V důsledku toho se zvyšuje potřeba jejich množství.
Mravenečníci mají neúměrně velkou sílu, takže hlučně převracejí zádrhely, na které narazí, nemluvě o termitištích, ve kterých způsobují úplnou zkázu. Mravenečníci používají své silné drápy k ničení termitišť, na která narazí, a olizují termity z povrchu.
Během roku se tato zvířata páří dvakrát – na podzim a na jaře, nejčastěji však na podzim. Březost u samic trvá asi 3-4 měsíce (u trpaslíka), u mravenečníka obrovského až 6 měsíců. Mláďata tráví hodně času se svou matkou.
Novorozenec je na matčině zádech celý měsíc, poté začne postupně sestupovat k zemi, ale zároveň zůstává s matkou spojen ještě několik let.
Různé druhy mravenečníků dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1-2 let.
Životnost mravenečníků obrovských je 15 let a tamandua až 9 let.
Tak jsme potkali takové neobvyklé zvíře – mravenečníka.
