Chronické onemocnění ledvin (CKD) je onemocnění charakterizované progresivním strukturálním poškozením ledvin, které trvá nejméně 3 měsíce. Takové léze vedou k narušení vylučovacích, biosyntetických a regulačních funkcí v ledvinách. Nebezpečí CKD spočívá v tom, že intenzita rozvoje patologického procesu kolísá v poměrně širokém rozmezí (od tří měsíců do několika let, případně desetiletí). V tomto období se může progrese onemocnění střídat s dlouhodobými remisemi, během kterých ledviny nadále fungují na stabilní úrovni a nemusí se vyskytovat žádné klinické příznaky. Je důležité pochopit, že obnovení ledvinových buněk a jejich funkčnosti při diagnostikování CKD je nemožné, protože zdravé ledvinové buňky jsou nahrazeny sklerotickými (pojivová tkáň, která nemůže plnit funkce ledvinové tkáně) a někdy i nádorovými buňkami. Hlavním úkolem veterinárního lékaře a majitele zvířete je tedy společné zachování zbývajících funkčních buněk. Dobrou zprávou je, že ledviny jsou schopny dlouhodobě kompenzovat zhoršenou funkci ledvin až do ztráty asi 75 % funkčních buněk ledvin. Na druhou stranu je díky této schopnosti diagnostika CKD často stanovena velmi pozdě, kdy je bohužel řada léků nefrotoxických a léčba je prakticky neúspěšná.
Rád bych vám připomněl příznaky, které by vás jako starostlivého majitele měly upozornit na vašeho mazlíčka:
- postupný úbytek tělesné hmotnosti během několika měsíců,
- anorexie/nedostatek chuti k jídlu,
- zvýšená žízeň,
- periodické zvracení,
- svalová slabost,
- zácpa,
- nepříjemný zápach z úst.
Pokud se některý z těchto příznaků, a ještě více, objeví několik, doporučuje se okamžitě ukázat svého mazlíčka veterináři a provést testy krve a moči. Možná se jedná o projev CKD v raných stádiích, kdy je ještě možné skutečně prodloužit kvalitu života zvířete.
Co udělat pro to, aby byla vaše kočka nebo pes co nejdéle v tzv. preklinickém stadiu CKD, když ve skutečnosti existuje mnoho léčebných možností, včetně použití dietoterapie?
Kupodivu nejjednodušší a jednou z nejspolehlivějších diagnostických metod v preklinickém stadiu CKD je klinický test moči a poměr protein/kreatinin v moči. Vyšetření moči může lékaři mnohé napovědět, ale jedním z nejdůležitějších ukazatelů je proteinurie. Proteinurie je výskyt jakýchkoli bílkovin v moči v množství přesahujícím fyziologickou normu (>0,010 g/l). Pro predikci průběhu CKD je důležité kvantitativní a kvalitativní proteinové složení moči (tj. převaha určitých proteinových frakcí v ní). Ledvinový filtr je normálně nepropustný pro většinu plazmatických proteinů. Obsah albuminu a malého množství dalších proteinových molekul v moči v množství nepřesahujícím 0,010 g/l).
U CKD je progresivní proteinurie extrémně nepříznivou prognózou, a to i v případě, že hladina močoviny a kreatininu v krvi je normální nebo klesá (druhé může nastat při úbytku svalové hmoty). Hladina bílkovin v moči má tedy přímý vztah k délce života zvířete.
Detekce proteinurie u zvířete vyžaduje podrobné vyšetření k identifikaci příčin jejího výskytu. Při absenci nebo mírném zvýšení hladiny kreatininu v krvi na pozadí proteinurie je účinná nefroprotektivní terapie, která může být prováděna po celý život.
Je důležité si uvědomit, že hladina proteinurie u koček je zpočátku vyšší než u psů.
Všechny klinicky zdravé kočky starší 6 měsíců a psi starší 5-7 let by měli být pravidelně vyšetřováni na proteinurii, stejně jako všechna zvířata bez ohledu na věk, která prodělala onemocnění, která mohou v budoucnu nepřímo zhoršit funkci ledvin (např. jako například kočky, které jako kotě prodělaly jakoukoli virovou infekci). Majitel psa by se k tomu měl snažit nasbírat tzv. střední část moči (uprostřed močení), zatímco majitel kočky by se měl snažit co nejrychleji odebrat moč z čisté, nejlépe nedávno zakoupené misky. poté, co se zvíře vymočí. Dále se moč nalije do speciální nádoby na moč a co nejdříve se dodá na kliniku k vyšetření.
Je důležité pochopit, že jakoukoli patologii ledvin, včetně geneticky podmíněných, může nefrolog úspěšně léčit v časných stádiích onemocnění, kdy je zásoba funkčních ledvinových buněk!
Přeji vám i vašim mazlíčkům zdraví!
Veterinář – nefrolog, kandidát veterinárních věd,
Voitova Lemara Yurievna
Složení moči zcela plně odráží metabolické procesy probíhající v těle zvířete. Laboratorní rozbor nám umožňuje identifikovat závažné odchylky ve zdravotním stavu, rozpoznat onemocnění urogenitálního systému a určit přítomnost infekcí či poranění.
Obecný test moči s mikroskopickým vyšetřením sedimentu je předepsán pro mnoho nemocí koček a psů, je informativní a provádí se poměrně jednoduše.
Někdy může být sběr zvířecího odpadu pro testování obtížný: kočky často chodí do podnosů a venčí se psi. V takových případech může být materiál vyzvednut na klinice během schůzky. K tomu se používá katetrizace močového měchýře, případně odběr moči pomocí cystocentézy (propíchnutí močového měchýře jehlou přes dutinu břišní). Poslední metoda je považována za nejinformativnější a nejkvalitnější způsob sběru materiálu pro analýzu.
Interpretace výsledků vyšetření moči
Výsledky fyzikálních, chemických a mikroskopických studií jsou shrnuty v tabulce. Jejich dešifrování umožňuje získat obecný obrázek o stavu těla zvířete. Na základě nich, údajů z dalších testů a vyšetření, zkušený odborník stanoví diagnózu a předepíše léčbu.
Fyzikální vlastnosti moči
Zkoumají se organoleptickou analýzou. Jeho podstata spočívá v posouzení vizuálních vlastností: barva, vůně, konzistence, přítomnost viditelných nečistot.
Jsou zaznamenány následující ukazatele:
COL (barva) – Žlutý a světle žlutý odstín kapaliny se považuje za normální.
CLA (průhlednost) – u zdravých zvířat je výtok zcela průhledný.
Přítomnost sedimentu – mohou být přítomny v malých množstvích.
Tvoří se z nerozpustných solí, krystalů, epiteliálních buněk (ledviny, močová trubice, močový měchýř, zevní genitál), organických sloučenin a mikroorganismů. Velké množství sedimentu je pozorováno v případech metabolických poruch a onemocnění.
Kromě toho může být zaznamenána přítomnost netypického zápachu a změna konzistence.
Majitel zvířete by měl věnovat pozornost povaze močení a vzhledu výtoku. Pokud dojde ke změně barvy nebo zápachu, při močení se objeví sraženiny hlenu nebo hnisu nebo částice krve, měli byste vzít svého psa nebo kočku k veterináři.
Chemické vlastnosti moči
Zkoumáno pomocí analyzátoru. Tato metoda analyzuje složení izolované kapaliny na přítomnost a množství organických a chemických látek.
BIL (bilirubin) – Normálně psi obsahují tuto látku v malých nedetekovatelných množstvích. U koček se tato složka v normálním složení nevyskytuje.
Psi – chybí (stopy).
Zvýšení indikátoru (bilirubinurie) může naznačovat onemocnění jater, obstrukci žlučovodů a narušení hemolytických procesů.
URO (močovina) – vzniká v důsledku rozkladu bílkovin.
Psi – 3.5-9.2 mmol/l.
Kočky – 5.4-12.1 mmol/l.
Zvýšení indikátoru je důkazem selhání ledvin, výživy bílkovin, akutní hemolytické anémie.
Snížení obsahu močoviny může znamenat nedostatečný příjem bílkovin, onemocnění jater a ledvin.
KET (ketolátky) – se ve zdravém těle nevylučují.
Přítomnost ketonů je důsledkem metabolických poruch vznikajících při diabetes mellitus, vyčerpání, někdy jako projev akutní pankreatitidy nebo rozsáhlého mechanického poškození.
PRO (protein) — zvýšení počtu proteinových sloučenin doprovází většinu onemocnění ledvin.
Zvýšení hladiny bílkovin v moči doprovází mnoho onemocnění ledvin. Může to být důsledek masité stravy nebo cystitidy. K odlišení onemocnění močového systému je často nutný další komplexní výzkum.
NIT (dusitany) — zdravá zvířata by neměla mít tyto látky v moči, ale nelze je vždy použít ke spolehlivému posouzení přítomnosti patogenní mikroflóry v močových cestách. Zpřesněná analýza ukáže přesnější obrázek.
Zvýšení hladiny dusitanů indikuje infekci tkání močového systému.
GLU (glukóza) – zdravé zvíře tuto látku nemá. Vzhled může být vyvolán stresujícím stavem, který je častěji pozorován u koček.
Zvýšení hladiny glukózy je indikátorem diabetes mellitus, k objasnění se provádí krevní test na cukr. Dalšími příčinami glukosurie mohou být: onemocnění slinivky břišní, akutní selhání ledvin, hypertyreóza, glomerulonefritida a užívání některých léků.
pH (kyselost) — indikátor koncentrace volných vodíkových iontů.
Změny kyselosti jsou jedním z faktorů vedoucích ke vzniku kamenů v močových cestách. K odchylkám v indikátoru může dojít při překrmování bílkovinami, chronické infekci močových cest, pyelitidě, cystitidě, zvracení a průjmu.
Psi a kočky – od 6,5 do 7,0.
S.G (hustota, specifická hmotnost) — ukazuje koncentraci rozpuštěných látek. Je důležité analyzovat indikátor před zahájením léčby, pro sledování při předepisování IV a diuretik.
Psi – 1,015-1,025 g/ml.
Kočky – 1,020-1,025 g/ml.
Nárůst nad 1,030 a pokles na 1,007 svědčí o funkčním poškození ledvin.
VTC (kyselina askorbová) — tělo se neukládá a v nadbytku se vylučuje močí.
Kočky a psi – až 50 mg/dl.
Zvýšení je způsobeno nadbytkem vitaminu při krmení nebo užívání některých léků.
Pokles je spojen s hypovitaminózou a nevyváženou výživou.
Mikroskopie sedimentu
Umožňuje určit přítomnost určitých onemocnění, které nemají viditelné příznaky. Kromě látek rozpuštěných v moči je její složení doplněno o pevné krystaly soli, tkáňové buňky a mikroorganismy. Jejich analýza nám umožňuje vytvořit nejspolehlivější obrázek o zdravotním stavu zvířete.
Sliz – malé množství je výsledkem činnosti mukózních žláz patřících do močového a reprodukčního systému.
Zvýšená sekrece hlenu před tvorbou sraženiny signalizuje přítomnost cystitidy (zánětu stěny močového měchýře).
tuk (kapačka) – může být obsažen u zdravých zvířat, zejména koček. Množství často závisí na krmení.
Nárůst je spojen s překrmováním tučnými jídly a někdy ukazuje na poruchu funkce ledvin. Vyžaduje další výzkum k objasnění diagnózy.
Bílé krvinky – u zdravého zvířete jsou v zorném poli při mikroskopickém vyšetření jednotlivé, až 3 buňky.
Zvýšení počtu ukazuje na přítomnost zánětu nebo infekce močových cest. Může to být také způsobeno nesprávným odběrem vzorků.
Červené krvinky – objevují se v moči v důsledku krvácení vyskytujícího se v různých částech urogenitálního systému.
Proto je důležité vědět, ve které části moči se krev objevila (na začátku, na konci nebo po celou dobu močení).
Povoleno je až 5 buněk.
Zvýšení počtu červených krvinek (hematurie) nebo jejich derivátů (hemoglobin) vede ke zbarvení moči. Hematurie nebo hemoglobinurie v první fázi močení naznačuje poškození močových cest nebo přilehlých pohlavních orgánů a v konečné fázi poškození močového měchýře. Jednotné zarudnutí celé části výtoku může odhalit poranění kterékoli části urogenitálního systému.
Povrchový epitel – může se objevit v důsledku nekvalitního sběru moči, která obsahuje výplachy z pohlavních orgánů.
Přechodný epitel – běžně se nevyskytuje, jeho přítomnost svědčí o zánětu močových cest.
ledvinový epitel – normálně se nevyskytuje, vyskytuje se u onemocnění ledvin.
Krystaly – jsou nerozpustné soli, které lze nalézt u zdravých zvířat bez patologií.
Zvýšení množství je pozorováno u zvířat náchylných k tvorbě kamenů. To však není důvod k předepisování léčby bez dalšího výzkumu.
Bakterie – U zdravých zvířat je moč sterilní. Bakterie lze detekovat v nesprávně odebraných vzorcích, které obsahují výplachy z přilehlých orgánů reprodukčního systému, a také při infekci vzestupného traktu urogenitálního systému.
Spermie — pocházejí z genitálií kvůli nekvalitnímu sběru moči pro analýzu.
Válce – v normálním stavu chybí. Mají tvar močových tubulů, jsou to jakési zátky z organických struktur různého původu, které se v nich hromadí, ucpávají lumen a postupně se vyplavují močí.
Až 2 na pole mikroskopu.
Ke zvýšení počtu válců dochází při onemocnění močového systému. Podle formy a původu diagnostikují: stagnační jevy, zánětlivé procesy, dehydrataci, pyelonefritidu, nekrózu, poškození parenchymu a tubulů.
Obecná analýza moči zvířete pomocí mikroskopie sedimentu umožňuje lékaři provést předběžnou diagnózu, která musí být potvrzena dalšími studiemi.
