10.12.2020 tisk Kdo se snaží nafouknout své výdaje manipulací se seznamy přímých a nepřímých výdajů, zpravidla se to nedaří nebo nedaří, ale prozatím. Finanční úřad věnuje zvláštní pozornost rozdělení výdajů a snadno zjistí porušení. Proto je lepší jít jinou cestou: jednoduše se snažte nedělat chyby při rozdělování nákladů na přímé a nepřímé.
Proč rozdělovat náklady na přímé a nepřímé?
Při výpočtu daně z příjmů přímé a nepřímé výdaje snižují základ daně, ale v různých časech. Proto je nutné rozdělit výdaje na přímé a nepřímé, aby nedošlo k omylu s okamžikem uznání výdajů za výdaje. Tedy správně určit základ daně a vypočítat daň. Snížit základ daně o výši přímých výdajů lze až po prodeji výrobků, v jejichž výrobních nákladech jsou zohledněny. Tzn., že jejich částka za aktuální měsíc musí být rozdělena mezi nedokončenou výrobu a výrobky vyrobené v průběhu měsíce (provedená práce, poskytnuté služby).
Můžete odepsat pouze tu část přímých nákladů, která připadá na hotové, odeslané a prodané výrobky (články 318, 319 daňového řádu Ruské federace).
Nepřímé náklady se odepisují ke snížení základu daně v měsíci, ve kterém byly vynaloženy, tedy bez vazby na tržby. Občas se proto objevuje pokušení seznam nepřímých výdajů co nejvíce rozšířit a seznam přímých omezit – za účelem nižší daně z příjmu. Je však lepší to nedělat, ale pokusit se rozdělit své výdaje na přímé a nepřímé, abyste později nemuseli platit více.
Jak bezpečně rozdělit výdaje na přímé a nepřímé
Finanční úřady neshledají pochybení, pokud v daňovém účetnictví zohledníte jako přímé výdaje náklady, které jsou v účetnictví zahrnuty v ceně výrobků (práce, služby).
Seznam nákladů zahrnutých do výrobních nákladů v účetnictví může zahrnovat pouze přímé náklady. Tedy ty výdaje, které jsou přímo nezbytné pro výrobu produktů. Patří sem náklady na suroviny a zásoby, mzdy výrobního personálu, odpisy výrobních zařízení atd.
Jen mějte na paměti, že účetní seznam přímých nákladů by měl vycházet z běžných, nikoli zkrácených nákladů na hotové výrobky. Tvorba zkrácených nákladů je založena na rozdělení nákladů do proměnných, které závisí na objemu vyrobených produktů, a konstant, které na něm nezávisí. Ukazuje se, že nepřímé náklady zahrnují ty, které jsou spojené s výrobou více druhů výrobků, včetně nákladů na údržbu a provoz zařízení. Tento postup inspekce neumožní (viz např. dopis Ministerstva financí ze dne 13. ledna 2014 č. 03-03-06/1/218).
Přímé a nepřímé náklady pro daňový řád
- náklady na suroviny nebo materiály použité při výrobě zboží, komponentů, polotovarů;
- náklady na odměňování pracovníků podílejících se na výrobním procesu a pojistné za něj;
- odpisy dlouhodobého majetku používaného ve výrobě.
Náklady, které přímo nesouvisí s výrobou nebo do ní podle technických předpisů nejsou zahrnuty, jsou klasifikovány jako nepřímé.
Například plat řídícího personálu a pojistné za něj (viz dopis Ministerstva financí ze dne 20. září 2011 č. 03-03-06/1/578). Jedná se o odměnu ředitele, účetní, personální, ekonomické a finanční služby.
Ale pouze ty náklady, které nelze klasifikovat jako přímé, mohou být uznány jako nepřímé. Daňové úřady tedy nebudou akceptovat jako nepřímé výdaje náklady na:
- platba za služby subdodavatelů nebo zpracovatelů surovin dodaných zákazníkem;
- nájemné a platby za energie za průmyslové prostory.
Tyto náklady souvisejí s výrobou, a proto by měly být klasifikovány jako přímé.
Nezapomeňte si v účetních zásadách společnosti zajistit seznamy přímých a nepřímých výdajů.
Přečtěte si v beratoru „Praktická encyklopedie účetního“
Amortizace
Každá organizace má kancelářské vybavení, počítače, nábytek a dopravu určené pro potřeby managementu. Ve výrobě se nepoužívají. Odpisy takového dlouhodobého majetku lze bezpečně považovat za nepřímý náklad.
U provozoven tomu tak není – často se výrobní i nevýrobní nachází ve stejné budově. Odpisy nelze dělit. Bude se tedy muset na základě výpočtů klasifikovat jako přímé nebo nepřímé, například podle toho, kolik procent plochy zabírají výrobní prostory a kolik nevýrobní prostory.
Pokud výrobní plocha zabírá méně než polovinu, pak lze částky odpisů za celý areál považovat za nepřímé náklady (viz definice Nejvyššího rozhodčího soudu ze dne 16. srpna 2012 č. VAS-9792/12).
Odpisový bonus
Obecně je situace s odpisovým bonusem zvláštní.
Daňové účetnictví má svá pravidla pro bonusové odpisování. Na rozdíl od běžných odpisů musí být zohledněn jako nepřímý náklad, včetně případů, kdy je použit při modernizaci, rekonstrukci nebo dostavbě (článek 3 článku 272 daňového řádu Ruské federace). Uvádí se to v dopise Ministerstva financí ze dne 20. srpna 2014 č. 03-03-06/1/41628.
Platby nájemného
Při zařazování plateb nájmu do přímých nebo nepřímých nákladů je potřeba vzít v úvahu i přímý účel předmětu leasingu. Platby za stroje nebo počítače používané ve výrobě by měly být klasifikovány pouze jako přímé náklady.
Ze stejného hlediska lze posuzovat i platbu za pronájem prostor. Jsou-li pronajatá zařízení přímo zapojena do výroby, pak by se platby nájemného také měly klasifikovat jako přímé náklady.
Pokud pronajatá budova obsahuje průmyslové i neprůmyslové prostory, pak účetní pravidla mohou předepsat způsob stanovení nákladů na základě jejich podílu. Jen je třeba neustále zajišťovat, aby byl poměr aktuální. Pokud finanční úřady zjistí nesrovnalost, dojde k přepočtu základu daně a doměření daně (viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace ze dne 12. ledna 2015 č. j. 305-KG14-7150).
Abstrakt vědeckého článku o ekonomii a podnikání, autor vědecké práce – Al-Nashar Raghda Abdallah
Článek pojednává o analýze přímých a nepřímých nákladů ve výrobních nákladech a také o jejich účtování. Přímé náklady spojené s výrobou a prodejem konkrétních druhů výrobků, jejichž náklady lze přímo přiřadit. Nepřímé náklady spojené s výrobou několika druhů výrobků a také s výrobním procesem jako celkem.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědeckých prací o ekonomii a podnikání, autorem vědecké práce je Al-Nashar Raghda Abdallah
Studium moderních metod nákladového účetnictví v pomocné výrobě
Účetní a daňové účtování nákladů spojených s výrobou a prodejem u výrobních podniků a obchodních organizací
PROBLÉMY DISTRIBUCE NÁKLADŮ NA ŘÍZENÍ
Aplikace jednostupňových a vícestupňových metod rozdělování režijních nákladů
METODIKA STRUKTURÁLNÍ KLASIFIKACE A ROZDĚLENÍ VŠEOBECNÝCH NÁKLADŮ PRODEJNY K NÁKLADŮM PRODUKTŮ PRŮMYSLOVÉHO PODNIKU
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
ANALÝZA PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ VE VÝROBNÍCH NÁKLADECH
Článek se zabývá analýzou přímých a nepřímých nákladů ve výrobních nákladech a jejich účtováním. Přímé náklady spojené s výrobou a prodejem konkrétních druhů výrobků, k jejichž nákladům je lze přímo přiřadit. Nepřímé náklady spojené s výrobou několika druhů výrobků a také s výrobním procesem.
Text vědecké práce na téma “ANALÝZA PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V NÁKLADĚ VÝROBKŮ”
ANALÝZA PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V NÁKLADĚ PRODUKTŮ
Al-Nashar R.A. E-mail: Al-Nashar6115@scientifictext.ru
Al-Nashar Raghda Abdalla – magisterský student,
směr školení: ekonomie, specializace: účetnictví, analýza a audit, Ekonomická fakulta, Adyghe State University, Maykop
Abstrakt: Článek pojednává o analýze přímých a nepřímých nákladů ve výrobních nákladech a také o jejich účtování. Přímé náklady spojené s výrobou a prodejem konkrétních druhů výrobků, jejichž náklady lze přímo přiřadit. Nepřímé náklady spojené s výrobou několika druhů výrobků a také s výrobním procesem jako celkem.
Klíčová slova: přímé a nepřímé náklady, výrobní náklady, účetnictví.
ANALÝZA PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V NÁKLADECH
PRODUKCE Al-Nashar Y.A.
Al-Nashar Ragda Abdalla – magistra, SMĚR: EKONOMIKA, SPECIALITA: ZAMĚŘENÍ NA ÚČETNÍ ANALÝZU A AUDIT, EKONOMICKÁ FAKULTA, STÁTNÍ UNIVERZITA ADYGHE, MAYKOP
Abstrakt: Článek se zabývá analýzou přímých a nepřímých nákladů ve výrobních nákladech a jejich účtováním. Přímé náklady spojené s výrobou a prodejem konkrétních druhů výrobků, k jejichž nákladům je lze přímo přiřadit. Nepřímé náklady spojené s výrobou několika druhů výrobků a také s výrobním procesem.
Klíčová slova: přímé a nepřímé náklady, výrobní náklady, účetnictví.
V procesu provádění podnikatelských činností se organizace potýká se dvěma kategoriemi nákladů – přímými a nepřímými náklady. Mají různý vliv na cenu produktů a jejich analýza umožňuje posoudit efektivitu činností.
Organizace musí rozdělit náklady na přímé a nepřímé ze dvou důvodů – vyžaduje to účtová osnova i daňová legislativa, přičemž účetní pravidla se liší. Bez takové klasifikace v účetnictví není možné správně vypočítat náklady na vyrobené výrobky a práci. Oddělené účetnictví podle daňového řádu je rovněž nutné vést v případě, že se příjmy a výdaje zjišťují metodou časového rozlišení.
Organizace je povinna rozlišovat ve výrobních a obchodních nákladech přímé a nepřímé náklady, protože jsou odepisovány k dani jinak než v rozvaze. Tyto výdaje jsou navíc v daňovém přiznání k dani z příjmů uvedeny na samostatných řádcích. Při nesplnění tohoto požadavku dojde ke zkreslení daňového účetnictví a nesprávnému výpočtu základu daně z příjmů.
Při kalkulaci nákladů na produkty organizace je nutné oddělit ty náklady, které byly požadovány přímo na výrobu zboží, od těch, které se neúčastnily výrobního procesu. Tímto způsobem se oddělují přímé náklady od nepřímých.
Přímé náklady zahrnují ty náklady, které jsou přímo zahrnuty do výrobních nákladů. V první řadě se jedná o materiálové a mzdové náklady. Nepřímé náklady nejsou přímo připisovány výrobním nákladům, ale jsou rozděleny mezi typy vyráběných produktů a zahrnuty do nákladů každého typu. Zpravidla se jedná o všeobecné obchodní, obchodní a částečně všeobecné výrobní náklady.
Přímé a nepřímé náklady závisí na následujících faktorech:
— struktura výstupu produktu;
— vlastnosti technologického procesu;
– organizace výroby atd.
Název „přímý“ je odůvodněn svým účelem: takové náklady přímo souvisejí s technologickým procesem, s výrobou produktů (práce, služby).
Přímé náklady jsou náklady, které tvoří náklady na jeden druh výrobku, jeden druh práce, jeden stavební projekt, tedy to, co je vynaloženo na výrobu konkrétních výrobků nebo služeb. Podrobný a vyčerpávající výčet přímých výdajů však účetní plán ani daňová legislativa neobsahují.
Organizace musí samostatně schválit seznam ve svých účetních zásadách a zaměřit se přitom na přibližné složení dané daňovým řádem:
• suroviny, materiály, polotovary, komponenty;
• mzdy výrobních dělníků a pojistné z mezd;
• časově rozlišené odpisy dlouhodobého majetku zapojeného do výroby.
Seznam přímých nákladů v účetní a daňové evidenci je stejný,
ale okamžik odepsání se liší.
V rozvaze jsou přímé výrobní náklady zohledněny na účtu 20 „Hlavní výroba“ a odepisovány po dokončení výroby produktu, při provádění prací nebo služeb. Kreditní obrat z účtu 20 na účty 40, 43, 45, 90 zahrnuje konečné výrobní náklady a zůstatek na účtu 20 odráží nedokončenou výrobu.
Pro daňové účely jsou odpisy závislé na oboru činnosti.
Ve výrobě se přímé výdaje odečítají při prodeji výrobku ve zdaňovacím období, ve kterém byl prodán, a to i v případě, že peníze byly přijaty v následujícím období. To znamená, že pokud jsou výrobky hotové a na skladě, ale neprodané, nelze přímé výdaje zohlednit v základu daně, je nutné je rozdělit mezi zůstatky nedokončené výroby. Distribuční princip si musíme sami vypracovat a schválit v účetní politice, např. by se měl vypočítat podílem nedokončené práce na objemu všech zakázek za dané období.
Společnosti zabývající se poskytováním služeb dostávají uvolnění – mohou odepsat přímé náklady zdaňovacího období v plné výši bez zařazení do zůstatků nedokončené výroby.
Ve stavebnictví se tyto výdaje budou týkat konkrétního objektu. V odhadu jsou jako přímý účet uvažovány přímé náklady, které zahrnují mzdy pracovníků stavebního týmu, náklady na stavební materiál, provoz speciální techniky atd. Samotná příprava odhadu se týká režie, nikoli přímých nákladů.
V obchodních organizacích zahrnují přímé náklady kromě nákladů na prodané zboží také přepravní náklady na dodání zboží kupujícímu. V
V tomto případě jsou náklady na dopravu, které se vztahují k neprodanému zboží a nepodléhají odpisu, kalkulovány jako průměrné procento ze zůstatku zboží.
V daňovém přiznání k dani z příjmů se přímé výdaje zaúčtují na řádek 010 (obchodní společnosti – na řádku 020) Přílohy 2, list 02.
Příklady přímých nákladů
Jedná se především o materiálové složky nákladů (desky, doplňky při výrobě nábytku, látky, nitě v oděvním průmyslu atd.).
Mzda zahrnuje výplatu pouze za personál, který pracuje v hlavní výrobě (tesař, švadlena).
Při zahrnutí odpisů dlouhodobého majetku by účetní pravidlo mělo specifikovat složení dlouhodobého majetku podílejícího se na výrobě produktů (tesařské stroje, šicí zařízení). Položky přímých nákladů mohou také zahrnovat služby od společností třetích stran během vydání produktu (testování kvality produktu, oprava OS).
Při kontrolách Federální daňové služby musí většina společností obhajovat seznam výdajů zohledněných při odepisování a ne každý spor je vyřešen ve prospěch daňového poplatníka. I když již inspektora máte, služba Glavbukh Assistant vás ochrání při daňových kontrolách. Experti na outsourcing na kterýkoli z tarifů budou kompetentně reagovat na požadavky daňových úřadů, pomohou vám projít auditem Federální daňové služby a také poskytnou pojištění proti pokutám.
Co je zahrnuto v nepřímých nákladech
Každá společnost má náklady, které nepřímo souvisejí s výrobou a nelze je přímo započítat do nákladů na určitý typ výrobku. Jedná se o údržbu hlavní výroby, údržbu administrativního aparátu atd., jsou zohledněny na účtech 25 „Všeobecné náklady výroby“, 26 „Všeobecné náklady“ a odepisovány na účet 20 „Hlavní výroba“.
Příklady nepřímých nákladů
Platba administrativního personálu, cestovné, reklama, náklady na reprezentaci, energie, nájem. Vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou spojeny s výrobou různých typů výrobků a prací a podporují činnost podniku jako celku, je třeba je pro výpočet nákladů rozdělit. Společnost musí ve svých účetních zásadách zohlednit princip rozdělení v účetnictví.
Mezi nepřímé výdaje je podle daňového řádu nutné zahrnout další výdaje, které nejsou zahrnuty do přímých výdajů. Zároveň jsou vyloučeny neprovozní náklady (soudní a rozhodčí poplatky, penále, pokuty, platba za bankovní služby). Na rozdíl od přímých nákladů, které je účetní povinen rozdělit pro daňové účely mezi prodané a neprodané produkty, nepřímé náklady plně snižují tržby z prodeje za vykazované období.
V přiznání k dani z příjmů se nepřímé výdaje zaúčtují na řádek 040 Přílohy 2, list 02.
Jak vidíte, informace o těchto typech nákladů se promítají podle odlišných pravidel jak na rozvahových účtech, tak i v daňových registrech, což celý účetní proces komplikuje. Úkolem účetnictví je minimalizovat rozdíl mezi účetním a daňovým účetnictvím.
Ne každý účetní dokáže rozumně rozložit výdaje a vyvážit kalkulaci provozních a výrobních nákladů. Svěřte toto rozhodnutí do profesionálních rukou – outsourcingu. Outsourcing účetnictví Glavbukh Assistant vám pomůže zohlednit výdaje a připravit dokumenty. Odborníci vyřeší vaše účetní problémy a řeknou vám, jak využít všechny nejnovější změny v zákoně ke snížení nákladů podnikání.
Pro finanční účetnictví se také přímé a nepřímé náklady dělí na: fixní
— není přímo závislá na objemu produkce (plat účetního); proměnné
– souvisí s objemem výroby, prodejem (materiály, doprava).
Rozdělení nákladových položek na konstantní a variabilní se nemusí shodovat s účetní ani daňovou analýzou.
Společnost používá takovou analýzu pro manažerské výkaznictví a obchodní plánování, například, aby pochopila, kolik musí utratit za reklamu, aby prodala jednotku produktu. Účtová osnova navíc umožňuje odepisovat fixní náklady přímo na účet 90 „Tržby“.
1. Kulakova O.S., Ioda E.V. Analýza nákladů jako efektivní metoda řízení podniku // Sots. – ekonomické jevy a procesy, 2009. č. 2. S. 71-74.
2. Ivanitseva T.A. Podniková ekonomika. M.: KNORUS, 2016. 284 s.
3. Kuzněcovová A.A. Tvorba výrobních nákladů. M.: Daňový věstník, 2010. 287 s.
4. Miermanová S.T. Nákladové účetnictví a kalkulace, rozpočtování v určitých odvětvích výrobní sféry / Metelev S.E., Miermanova A.S. Omsk: Vydavatel IP Skornyakova E.V., 2013. 339 s.
5. Zambrzhitskaya E.S. Pojem „náklady“, „náklady“, „náklady“: podobnosti a rozdíly / Kalinina T.V., Shchepotyeva E.Yu.: Economics and Politics, 2014. č. 2 (3). 58-63 pp.
VYTVOŘENÍ JEDNOHO PROVOZOVATELE ŘÍČNÍ INFRASTRUKTURY: PLUSY A MINUSY Saversky I.I. E-mail: Saverskiy6115@scientifictext.ru
Saversky Ilya Igorevich – student, Katedra provozu vodní dopravy, Akademie vodní dopravy, Ruská univerzita dopravy (MIIT), Moskva
Abstrakt: Článek je věnován problematice vytvoření jednotného provozovatele říční infrastruktury v rámci nového specializovaného národního projektu „Vnitrozemská vodní doprava“. Úspěšné přístavy umístěné ve velkých městech, dobře umístěné ve městě a s dobrými přístupovými komunikacemi se mohou stát podpůrnými body růstu při realizaci národního projektu. A rozvoj přístavní infrastruktury, přítomnost skladů třídy A+ a moderních uzlů umožní rozvoj přístavů bez navyšování výstavby dálnic kolosálním tempem, ale s využitím nedostatečného využití a rezerv říční dopravy. Článek pojednává o cílech, záměrech a předpokladech pro potřebu vytvoření jednoho provozovatele, jehož výsledky umožní posunout odvětví vnitrozemské vodní dopravy na novou kvalitativní úroveň. Klíčová slova: vnitrozemská vodní doprava, specializovaný národní projekt, jednotný hlubinný systém, jednotný provozovatel říční infrastruktury.
