Začal jsem číst. Autor nám opět nezapomněl ukázat mrkev a slíbil nám cestu do nového světa. Zdá se, že jsem málem šel, ale musíte si to vymyslet, je jednodušší popsat vynalezený každodenní život. Všichni normální snílci sní o tom, že se dostanou do rozvinutých světů, ideálně do technomagie. Jsou to přece nové technologie, které vám i vaší rodině zajistí dlouhý zdravý život. Nejsou to normální snílci, kteří chtějí, aby se feudalismus klaněl nebo nosili žluté kalhoty.
Tenhle GG je úplný pitomec, na 15 let si nasadil otrockou pečeť a obojek si utahuje čím dál víc. Jako první si uvědomil, že věci směřují k válce a koupil si bydlení. Obecně se každá analýza zdá být chytrým plánem, ale akce je opačná. Rozhodl jsem se zušlechtit svůj život jízdním kolem. Tsarek organizuje družstvo a zakládá stromové plantáže na kaučuk. Teď čekáme, až vyroste? Proč by v nich cestovatel po světech organizoval výrobu? Myslím, že nemá smysl plánovat budoucnost, pokud existuje na jiných planetách. Nejlepší pro světoběžníky je hledání znalostí s barterovým obchodem, dokonce ani peníze nejsou potřeba. Ne, baví nás, místo sci-fi a dobrodružství se nám opět nabízí směs věcí všedních dní. Nechápu, proč se spisovatelé pulp feudálních románů a prózy noří do fantasy. Četl jsem 27 % druhé knihy a on stále řeší opilou ženu a bezcennou hodinu. No, to je zajímavé? Seru na tenhle bulvární román. Autor lpí na každém detailu a navíc, jen aby zahnal prázdnotu. Takto jsem psal diplomovou práci, kde ji přijali na základě váhy napsaného. Zde je podobný přístup. Nemám zájem. Podíval jsem se přímo na konec a nic se nezměnilo, opět stejná planeta a stejné tváře, stejné tlachání o Iloně. Snižuji hodnocení obou knih na „špatné“. Sociální a filozofická fikce? Autor tedy není moc socialista, není ani přesvědčivý filozof a už vůbec nezavání sci-fi. Autor nikdy nevysvětlil svůj základ pro fikci o chůzi ke stromu a ze stromu. Dřevo podle mě není ten správný materiál pro portály a neslučuje se s fyzikou blesku a vysvětlení jsme se nedočkali. To znamená, že to ani nevypadá jako fantazie.
Hodnocení: +1 (1 pro, 0 proti).
Všechno je tak špatné, jak jen může být. Pokud obvykle sci-fi, kde v budoucnu existuje Ruské impérium, musí být kritizováno za morální postižení autora, pak v tomto případě není síla dostat se k morálnímu aspektu, protože nejprve musíte překonat hloupost autor.
Hlavní hrdina brání krásné ruské impérium vzdálené budoucnosti (RIDB). V RIDB útočí policie na armádu a armáda je odměněna za boj s policií.
Situace je horší než v moderním Mexiku, ale postavy tu zemi milují a považují ji za nejlepší. Hlavní hrdina zachrání vědce, kteří mu z vděčnosti dají jakési „sérum Supermana“. A nesledují, co se děje s pacientem na velmi experimentálním léku. Nepřátelé a pomlouvači mají jména jako „profesor Pshetsky“ – zdá se, že autorovi to připadá legrační. Syndrom neofytů, který provádí rodák z Doněcka, který se přestěhoval do Kazaně, se snaží být více džingoistický než jeho okolí a v těchto poklonách mu proráží čelo.
Hodnocení: +1 (1 pro, 0 proti).
Nemohl jsem to přečíst, není to zajímavé.
Hodnocení: 0 (0 pro, 0 proti).
Bitva mezi vědou a pseudovědou probíhá po staletí. Nyní ale spolu s rozvojem sociálních sítí a instant messengerů zažívá nové kolo. Na internetu koluje spousta pseudovědeckých článků, filmů, příspěvků a jednoduchých výroků, které čtenáři ochotně přebírají.
Existuje několik znaků, podle kterých lze identifikovat pseudovědecké teorie. Stopfake.kz se podobá těm hlavním.
Autoři a zdroje
Nejčastěji podporovatelé
pseudovědecké teorie buď zdroj vůbec neuvádějí, nebo odkazují na slova „odborníků“, jejichž role hrají lidé daleko od vědy. Mohou to být jen podivíni nebo „akademici“ zastupující neznámé instituce se složitými názvy. Autorem výroku může být například lékař v reálném životě, ale vzdělaný ve zcela jiném specializovaném oboru. Gynekolog mluví o šíření virů. Nebo chemik mluvící o nebezpečí očkování. V každém případě je důležité pochopit, zda tento člověk skutečně rozumí tomu, o čem mluví. A pokud jsou jako zdroj uvedena slova autoritativní osoby, pak by nebylo zbytečné zjišťovat, zda mu ta slova skutečně patří?
Emoce a chytrá slova
V pseudovědeckých článcích můžete najít spoustu emocionálně nabitých slov. Apelují na pocity, ne na mysl. Takové články budou vyprávět o senzacích a tajemstvích, o zakázaných objevech a pečlivě skrytých pravdách. Vykřičníky, tučné písmo, velká písmena, označování, imperativ – to vše by vás mělo upozornit. Existuje ale i zcela opačný způsob přesvědčování. To je případ, kdy článek obsahuje mnoho složitých termínů. Kde se mluví například o enzymech, toxinech nebo nukleových kyselinách. Pokud si nejste jisti, že přesně rozumíte, o čem mluvíme, vygooglujte si to. Pravděpodobně se jedná o pseudovědecký text, záměrně komplikovaný pro větší důvěryhodnost. Ale soubor pojmů se ve skutečnosti ukáže jako nesmysl.
Důkazy a recenze
Rys, který odlišuje vědeckou teorii, je princip testovatelnosti. Jakýkoli experiment lze reprodukovat se stejným výsledkem. Skutečný důkaz obvykle prochází mnoha kroky ve vědeckém procesu. Jedná se o provedení základního výzkumu pomocí testů na buňkách a zvířatech. Klinické studie s pacientskými dobrovolníky v několika vysoce regulovaných fázích. Odborné poradenství na každém kroku. Odkazy na publikované výsledky výzkumu. Hlavní otázka zní: byla tato teorie vědecky testována? Nebo je to pseudověda, kterou lidé podporují bez jakéhokoli vzájemného hodnocení?
Recenze a „osobní zkušenosti“ místo důkazů vypadají ještě podezřeleji. „Moje babička po užití tohoto léku onemocněla a uzdravila se,“ mnozí autoři pseudovědeckých prohlášení se domnívají, že žádné další důkazy nejsou potřeba.
Tajné poznání a vášnivé přesvědčení
Jakékoli odkazy na konspirační teorie nemají s vědou nic společného. Prohlášení jako „lékaři nechtějí, abyste věděli“ nebo „vláda tyto informace roky schovávala“, jsou velmi sporná. Pseudověda navíc operuje s globálními pojmy, aniž by zacházela do detailů. Pokud se bavíme o výhodách nebo škodách něčeho, tak určitě pro všechny. Skutečný vědec nikdy nebude činit kategorická prohlášení. Ve vědeckých publikacích se slova „pravděpodobně“, „lze předpokládat“, „většina odborníků shoduje, že. “ najdou vždy. Pseudovědec naopak všechny pochybnosti odmítá a skeptikům zesměšňuje. A zastánci pseudovědeckých teorií jsou velmi často vášnivě přesvědčeni, že mají pravdu. A nepřijímají žádné argumenty „proti“.
finanční prospěch
Trh je obor, kde pseudověda s jistotou vítězí. A nejen vyhrává, ale snadno vydělává spoustu peněz od důvěřivých spotřebitelů. Proto je tak důležité porozumět – je ve výpisu stopa peněz? Snaží se autoři brilantních objevů vydělat peníze? Možná mluvíme o prodeji drog, knih, kurzů nebo konzultací. To samozřejmě neznamená, že lze věřit pouze nestříbrným badatelům. Vždy je ale důležité pochopit, že jádrem je finanční zisk.
Hodnocení: 0 (0 pro, 0 proti).
Právě jsem začal číst. Ale už se od autora dozvídám, že ve středním Rusku vesničané do lázní nechodili, v provinciích Kaluga, Tula, Kaluga a Moskva prý žádné lázně nebyly. Podle autora se lázně nacházely v bývalém Novgorodském a Pskovském knížectví. A to vše je založeno na tom, že když se na jejich JZD zavřely společné lázně, zbyla jim jen jedna, a to na Grigorichovu památku. Srovnejme slova provincie, knížectví (Novgorod
skončil 1480) a doba Grigorichova, pak chápeme, že tento autor může volně popsat, jak bylo Černé moře vykopáno. Moji předkové z matčiny strany byli starověrci a žili starým způsobem a jak se sluší a patří, i když se mohli ohřát v ruských kamnech. Dobytek na Uralu a na Sibiři se stále chová v dobytčí chlévě nebo kurníku vedle domu pod jednou střechou, víte, máme mrazy a ve velkých mrazech se část dobytka a atel chovala v chatrčích. A jaké svinstvo autor rozšířil, že jeho sousedé vůbec nemyli. Jak chceš podojit krávy, když mají po zadku hnůj? Budete pít mléko s hnojem a mléko se špinavýma rukama? Minimálně se před dojením umyje vemeno a část nohou teplou vodou, jinak po vypití takového mléka nevylezete z toalety. První den se koupou, druhý perou, ale není dobrý nápad vytvářet v domě vlhkost, protože všude kolem je spousta lesů. Můj dědeček byl vojákem v první světové válce, a když bojoval, objednal pro svou vesnici z Německa mechanický mlýn. Zůstává rodinná fotografie před revolucí, kde je rodina oblečená o nic hůř než šlechtici. Kromě domu byl v obci také statek. Vše nechal svému nejstaršímu synovi a rodina se přestěhovala do Permu za prací na železnici. Sloužil v divizi Čapajev jako kulometčík. Můj otec si vzpomíná, že když do Permu dorazily pramice s melouny, děda je šel vyložit a vždy přivezl celou fůru melounů. četl jsem dál. Celkově může být příběh místy zajímavý. Knihu kazí suchý styl psaní a to ještě ve třetí osobě. Překvapuje mě zjevná hloupost autora. Z nějakého důvodu, přes všechny pohyby stromochodce, dokonce i četné, se nikdy nevrátí tam, odkud přišel, i když se zdá, že neexistují žádná omezení. Autor je špatný s logistikou. Budu číst dál, jelikož je v zápletce novinka a zatím převažuje nad nedostatky. Dočetl jsem první knihu a za novinku mohu hodnotit dobře. Přečtěme si druhý díl, pokud nás místo dobrodružství toulek opět zaženou do palácových intrik a jiných kravin, které i bez beletrie není vzhledem k masovosti kam strčit, možná změním hodnocení za podvod. Nemám rád podvodníky, kteří lákají čtenáře na jednu věc, ale vydávají feudální nesmysly s intrikami za „žluté kalhoty“.
Hodnocení: +1 (1 pro, 0 proti).
Hlavní nevýhodou je, že se jedná o „velmi zkrácený překlad“ – 50 procent původního textu bylo vyhozeno. Kam je to dobré!? Jako příklad je v závorkách vynechána podstata nehody. Opravdu nehoda, ale proč tlak a další charakteristiky lodní atmosféry zůstaly stejné?
Pro normální překlad viz „A. Clark prolomit stres”
Hodnocení: +3 (3 pro, 0 proti).
Hra, nelogická a zvláštní. Deklarovaný ggoi, elektrikář v důchodu, se nastěhuje do ruského (doslova) mladistvého vězně, samozřejmě na případu, který vykonstruoval šéf strany. Za svazu to tak bylo vždycky, že tajemníci městského výboru vymýšleli kauzy pro čtrnáctileté hlupáky, že ano. A pak měl ggoi problém: své kresby začaroval přímo v cele (z těla obdarovaného se vyklubal geniální umělec, starý elektrikář byl samozřejmě od něj
opylovány genialitou) tím, že z nich začaly dostávat hrušky a třešně. Poté, co vypere špinavé oblečení a umyje si stehna na špinavém záchodě vězně v kočáru, rozhodne se utéct, udělá díru na stěně kočáru a pak vše zabalí.
A takhle posrat celou knihu. Infantilní blázen se poflakuje jako lejno v ledové díře, dostává nezasloužené rozsudky od nevybíravě zkorumpovaných a zlomyslně zlých Sovětů a nakonec ze zóny uteče do Požehnané Ameriky, ale i tam, na rajské ostrovy, kde si vytipuje na plážích vše, co hloupí turisté ztratili, ho dostihnou zlí komouši, což trpělivému čtenáři napoví možné pokračování.
Hodnocení: +4 (4 pro, 0 proti).
● ❗️1 prosince plánované sezónní úklid. Zkontrolujte svou aktivitu.
Hodnocení fóra PG-13. Popisy zvláště násilných scén jsou zakázány, neobsahují žádnou zjevnou erotickou složku.
Hlasujte pro nás nahoře =)
