CO JE PARODONTITIDA?
Parodontitida je zánětlivý proces, který se vyskytuje v tkáních obklopujících zub (v parodontální mezeře, kostní tkáni zubní lůžka atd.).
Parodontitida je zpravidla charakterizována přítomností CYSTA nebo GRANULOMU na kořeni (ložisko zánětu a destrukce kostní tkáně kolem kořene zubu, vyplněné měkkou zánětlivou tkání nebo hnisavým obsahem).
Parodontitida je nejčastěji chronická (asymptomatická), ale periodicky se mohou vyskytovat exacerbace s charakteristickými příznaky.
Co způsobuje PARODONTITIDU?
Nejčastěji je parodontitida infekční povahy (způsobená mikroby).
Za prvé, tyto bakterie pronikají z karyózní dutiny do „nervu“ zubu a způsobují pulpitidu. Pokud není pulpitida léčena (nebo je pulpitida léčena špatně), pak se infekce šíří mimo zub a způsobuje zánět okolních tkání, tzn. paradentóza.
Parodontitida se může vyvinout jak u „živých“ zubů, kde ještě nebyl odstraněn „nerv“ (v důsledku pulpitidy), tak u „mrtvých“ zubů, kde byla provedena nekvalitní léčba pulpitidy. Je to dáno tím, že pokud po endodontickém ošetření zůstane v kořenových kanálcích alespoň malé množství mikrobů, pak mohou časem tyto mikroby způsobit zánět v parodontu a vést ke vzniku granulomů nebo cyst.
Někdy se parodontitida vyskytuje v důsledku traumatu zubů. Poranění může být akutní (úder např. při pádu nebo sportování) nebo chronické a téměř neznatelné (např. pokud je na příliš velký zub nasazena výplň a překáží při zavírání úst, tzn. „zvyšuje“ skus).
Jaká jsou nebezpečí PARODONTITIDY?
Pokud se parodontitida neléčí, zánět vede k destrukci kostní tkáně kolem zubu. Cysty a granulomy, pokud se neléčí, se časem zvětšují. Infekce se může rozšířit do kořenů sousedních zubů, do maxilárních dutin (způsobit sinusitidu) a dále se šířit kostní tkání.
Čím větší je ohnisko zánětu, tím menší je šance na záchranu zubu. Pokud je stále nutné odstranit zub s parodontitidou, lze na jeho místo v kostní tkáni nainstalovat implantát. Ale čím více je kostní tkáň zničena cystou nebo granulomem, tím problematičtější bude implantace v této oblasti později.
Paradentóza se může rozvinout do závažnějších onemocnění, která ohrožují zdraví a život pacienta, např.
• periostitis (zánět okostice),
• osteomyelitida (zánět kostní tkáně čelisti),
• sinusitida (zánět dutin),
• zlomenina čelisti (v důsledku ztenčení kostní tkáně v místě vývoje cysty) atd.
Jak zjistit přítomnost PARODONTITIDY?
Chronická parodontitida se stejně jako pulpitida nemusí nijak projevit. Že je cysta nebo granulom na kořeni zubu, pacienti často zjistí náhodou po rentgenu.
K exacerbaci parodontitidy může dojít při jakémkoli snížení imunity (stres, hypotermie, nachlazení atd.). Při exacerbaci parodontitidy se v zubu objevuje bolestivá nebo pulzující bolest, která může „vyzařovat“ do sousedních zubů, ucha, krku, spánku, hlavy atd.
Charakteristickým znakem exacerbace parodontitidy je bolest při tlaku na zub (kdy pacient kousne něco do zubu, klepe na něj nebo se zubu prostě dotkne). Často se objevuje pocit „přerostlého zubu“ (pacient má pocit, že zub vystoupil z čelisti a stal se vyšší než sousední zuby).
Při těžkém zánětlivém procesu se může objevit otok nebo otok na dásni v blízkosti zubu a také na tváři (objevuje se asymetrie obličeje).
Někdy dochází ke zvýšení tělesné teploty, zhoršení celkového zdravotního stavu, zimnici a bolesti hlavy.
Všechny tyto známky exacerbace chronického procesu naznačují, že byste neměli váhat, musíte se naléhavě poradit s lékařem.
Jak léčit PARODONTITIDU?
Žádné tradiční metody léčby (výplachy, pleťové vody, obklady atd.) a žádné pilulky nedokážou vyléčit paradentózu a odstranit cystu na kořeni zubu. Mohou pouze dočasně odstranit příznaky (bolest a otok), ale neodstraní příčinu jejich výskytu, což znamená, že exacerbace se dříve nebo později opakuje.
V případě parodontitidy závisí taktika léčby na několika faktorech:
• na velikosti a poloze cysty nebo granulomu,
• na stupni zubního kazu,
• přítomnost nebo nepřítomnost přidružených zubních problémů (například zubní kaz, parodontitida a obnažení kořenů zubů),
• na tom, jaké ošetření zubu bylo dříve provedeno (např. zda má zub korunku nebo jen výplň).
Teprve na základě posouzení všech těchto faktorů lékař rozhodne, jaká bude prognóza léčby, zda se podaří zub s cystou či granulomem zachránit, případně zda je nutné zub odstranit.
Při terapeutické léčbě parodontitidy se provádějí stejné manipulace jako při léčbě pulpitidy (endodontická léčba).
Pokud byly kořenové kanálky u zubu s paradentózou dříve špatně vyplněné, pak je před jejich ošetřením a plněním dočasným antiseptickým lékem nutné kanálky odtěsnit (odstranit starý výplňový materiál a kořenovým kanálkem se dostat ke zdroji zánětu ).
Hlavním cílem léčby je odstranit příčinu zánětu (mikroby zůstávající v kořenových kanálcích). Po odstranění příčiny (kanálky jsou znovu vyčištěny a hermeticky uzavřeny) musí imunitní systém pacienta překonat ty mikroby, které se již rozšířily mimo zub do kostní tkáně, a vyplnit místo, kde byla cysta, novou kostní tkání. To trvá měsíce a někdy i roky. Přítomnost nebo nepřítomnost pozitivní dynamiky v léčbě cysty lze vidět na rentgenovém snímku pouze 3-6 měsíců po léčbě, protože trvá dlouho, než tělo opraví poškozenou kostní tkáň.
Pokud je prognóza léčby zubu s parodontitidou nepříznivá, musí být takový zub odstraněn. Po extrakci zubu lékař provede kyretáž otvoru (vyčistí cystu nebo granulom) a otvor propláchne antiseptickým roztokem. Poté se zubní lůžko a místo, kde byla cysta, postupně zaplňují novou kostní tkání.
- Ceny
- Další podrobnosti o službě
- Vestibuloplastika
- léčba dásní
- Operace chlopně
- Parodontitida
- Sinusový výtah
- Odstranění zubu
Zanechte žádost o bezplatnou konzultaci
Parodontitida je zánět pojivové tkáně obklopující zub na vrcholu jeho kořene. Projevuje se jako ostrá bolest, která zesílí při kousání nebo jiném dotyku. Nejčastěji jde o komplikaci pulpitidy, a to jak samotného onemocnění, tak jeho léčby. Včasná nebo nedostatečná léčba parodontitidy může vést k rozvoji řady vážných následků, včetně hnisavých-zánětlivých procesů v maxilofaciální oblasti a dokonce ke ztrátě zubů.
Typy parodontitidy
V závislosti na klinickém průběhu může být parodontitida akutní nebo chronická.
Akutní se zase dělí na serózní a hnisavé. Chronický proces může mít následující odrůdy: vláknitá, granulující a granulomatózní parodontitida.
Podle klasifikace Světové zdravotnické organizace existují:
- akutní apikální periodontitida;
- chronická apikální periodontitida;
- periapikální absces s píštělí;
- periapikální absces bez píštěle;
- apikální a laterální kořenová cysta;
- Cysta periapického kořene.
Příčiny parodontitidy
Hlavními příčinami parodontitidy jsou infekce, traumatické poranění a expozice drogám.
Nejčastější příčinou jsou patogeny, které pronikají do parodontu z nekrotické dřeně. Tento proces může být spuštěn žvýkacím tlakem nebo hrubými manipulacemi lékaře při ošetření kořenového kanálku, v důsledku čehož je obsah dřeně vytlačen za její hranice.
Zdrojem infekce mohou být také patologické kapsy na dásně, které se vyskytují u parodontitidy, a ještě méně často – různé purulentně-zánětlivé procesy maxilofaciální oblasti (sinusitida, abscesy, gingivostomatitida, osteomyelitida atd.). A velmi zřídka se parodontitida vyskytuje jako komplikace běžných infekcí, jako je chřipka.
Traumatická parodontitida se může vyvinout jak v důsledku jediného těžkého poranění, tak v důsledku chronické, opakovaně opakované lehké traumatické expozice. Těžké zranění může být způsobeno údery nebo kousáním do tvrdých předmětů. V tomto případě se vyvine akutní parodontitida.
K chronickým poraněním dochází při nesprávném vyleštění výplně, při příliš vysoké výšce, v důsledku špatných návyků (ohryzávání tvrdých předmětů, kousání nití apod.) nebo při porušení protokolu ortodontické léčby (rovnátka a rovnátka). V těchto případech se vyvíjí chronická parodontitida.
Pomozte! Traumatická parodontitida může vzniknout v důsledku komplikací endodontického ošetření, kdy lékař opakovaně používá nástroje mimo kořenový kanálek nebo tam zatlačuje výplně či čepy.
Parodontitida vyvolaná léky se rozvíjí, když silné léky vstupují do periodontální tkáně. Může se jednat o komplikaci stejného endodontického ošetření (kořenové kanálky) nebo se může jednat o alergickou reakci na užívání některých systémových léků, na které je senzibilizace.
Příznaky parodontitidy
Hlavními příznaky parodontitidy jsou neustálá bolest, která zesílí při sebemenším dotyku. Stupeň intenzity bolesti závisí na typu onemocnění a přítomnosti exsudátu.
Akutní parodontitida trvá několik dní (serózní parodontitida) až několik týdnů (hnisavá parodontitida). V tomto případě lze celý proces rozdělit do 2 fází – fáze intoxikace a fáze exsudace, které mají své vlastní charakteristické vlastnosti.
Stádium intoxikace je zaznamenáno na začátku zánětlivého procesu v parodontální oblasti. Pacienti si stěžují na bolestivou bolest, která se prudce zesiluje při kousání nebo sebemenším mechanickém tlaku. Bolest není difúzní, to znamená, že pacienti mohou ukazovat na nemocný zub. Celkový stav netrpí a teplota se nezvyšuje.
Ve fázi exsudace se bolest stává intenzivnější a pulsující. Mohou se rozšířit do poloviny čelisti a pacient se pak nemůže rozhodnout pro nemocný zub, zdá se mu, že ho všechno bolí. Charakteristickým příznakem je „zvětšený zub“, který se vyvíjí v důsledku hromadění exsudátu v oblasti kořenového vrcholu a vede ke zvýšené citlivosti na žvýkací zátěž. Může se také objevit příznak patologické pohyblivosti zubů.
Ve fázi exsudace se mohou objevit i celkové příznaky – horečka, slabost, intoxikace. Může se vyvinout bolest hlavy, otok, asymetrie obličeje a zhoršené otevírání úst. Při akutním purulentním procesu se symptomy zvyšují a exsudát se šíří do sousedních tkání. Existují 4 fáze:
- Parodontální. Exsudát se nachází v parodontálních tkáních. Bolest je lokalizovaná a zesiluje při kousání.
- Endoseózní. Hnis se šíří do alveolu, zesílí a může se rozšířit až do trojklaného nervu. Začíná otok tkání.
- Subperiosteální stadium. Hnis se šíří pod periostem. Bolest se stává nesnesitelnou. Zvyšuje se otok.
- Submukózní stadium. Hnis vytéká do měkkých tkání. Otok zasahuje do obličeje, až k očním důlkům nebo bradě.
Důležité! Pokud se vytvoří píštěle a hnis si najde cestu ven, pacient se cítí lépe. Bolest poněkud ustupuje a příznak zvětšeného zubu může dokonce vymizet. Teplota klesá a příznaky intoxikace se snižují. Ale tkáně stále zůstávají oteklé. Pokud se akutní parodontitida neléčí, stává se chronickou. V některých případech to může být komplikováno tvorbou abscesu nebo flegmony.
U chronické fibrinózní parodontitidy jsou stížnosti na bolest přítomny zřídka. Při kousání nebo žvýkání může dojít k nepohodlí a barva koruny se může změnit. Při rozhovoru s pacientem se často ukáže, že zub dříve bolel, ale pak přestal. U granulující parodontitidy může být bolest a je periodická. Často se při kousání objevují nepříjemné pocity ve formě plnosti, těžkosti a slabé bolesti. Granulomatózní parodontitida je charakterizována periodicky se vyskytujícími výběžky v oblasti dásní.
Diagnóza paradentózy
Diagnóza parodontitidy zahrnuje externí vyšetření, anamnézu a instrumentální metody výzkumu. Při vyšetření je nejčastěji zaznamenána buď hluboká kazivá dutina nebo přítomnost výplně, pokud se onemocnění rozvine v důsledku komplikací endodontického ošetření. Během exsudativního stádia je možný otok perimaxilárních tkání a pohyblivost zubů během palpace.
Poklep u akutní parodontitidy je vždy akutně pozitivní, u chronické parodontitidy je slabě pozitivní nebo negativní. Sondování je bezbolestné, protože pulpa je nekrotická nebo je odstraněna před naplněním kanálu. Ze stejného důvodu je jeho elektrická excitabilita snížena na 100 μA a vyšší.
Rentgenové snímky v počátečních stádiích akutní parodontitidy mohou být nevýrazné. S rozvojem exsudativního stadia je možná ztráta jasnosti ve vzoru houbovité kosti. Při chronické parodontitidě vykazují rentgenové paprsky různé destruktivní změny v oblasti apikálních tkání.
Léčba paradentózy
V tradičním případě se léčba parodontitidy provádí v několika fázích, které sledují následující cíle:
- Odstranění patologických tkání z dřeně.
- Sanitace kořenových kanálků a vytvoření podmínek pro hojení periapikálních tkání.
- Utěsnění kanálu.
- Obnova korunky zubu a její funkce.
Samotné ošetření obvykle probíhá během několika návštěv. Při první návštěvě je provedena diagnostika, na základě dat je stanoven rozsah léčby a sestaven léčebný plán.
Protože hlavním příznakem akutní parodontitidy je bolest, je úleva od bolesti důležitou fází léčby. Provedení klasické infiltrační anestezie zde může být problematické. Za prvé samotná injekce způsobuje silnou bolest a za druhé jsou lokální anestetika v oblastech zánětu neúčinná. Za třetí, v takové situaci jsou anestetika aktivně absorbována do krevního řečiště, což zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích reakcí, zejména pokud je pacient oslaben kvůli nedostatku spánku a neschopnosti normálně jíst. Proto se v takových situacích zpravidla používá kondukční anestezie.
Další fází je odstranění dřeňové tkáně a mechanické a medikamentózní ošetření kořenových kanálků. V rámci medikamentózní léčby se používají enzymy a antiseptika, léky s exsudativním účinkem atd. Poté se do kanálku vstříknou léčiva a zub se utěsní provizorní výplní.
Při druhé návštěvě, která je obvykle naplánována po 1-2 dnech, se dočasná výplň odstraní a kanálky se znovu promyjí antiseptiky. Pokud nedochází k bolesti ani exsudátu, je kanál naplněn až k fyziologickému vrcholu. Na korunku je umístěna provizorní výplň. Trvalá se stanoví při třetí návštěvě, pokud není prokázána progrese zánětlivého procesu.
Důležité! Pokud nedojde k úlevě od bolesti, pak se kanálky přeléčí medikamenty a chemikáliemi, znovu se do nich zavede léčivá pasta a dutina se utěsní provizorní výplní. Definitivní léčba bude prodiskutována při příští návštěvě.
Při léčbě exsudativní parodontitidy je nutné zajistit odtok exsudátu. To se obvykle provádí prostřednictvím kořenových kanálků. K tomu se nejen odstraní jejich obsah, ale také se rozšíří apikální foramen, aby byla zajištěna účinná drenáž. K léčbě exsudativní parodontitidy se do kanálků vkládají speciální léčivé pasty a na zub se umístí dočasná výplň.
Pokud se vyskytnou komplikace parodontitidy, například periostitis, je nutný chirurgický zákrok. Do měkké tkáně a periostu se provede řez, aby bylo možné vypustit hnis.
Léčba chronické parodontitidy
Při léčbě chronické parodontitidy nedávají konzervativní metody vždy požadovaný účinek. Proto mohou být nutné konzervativně-chirurgické a chirurgické intervence.
Mezi konzervativní chirurgické metody léčby patří:
- Resekce apexu kořene zubu – hrot kořene je odstraněn spolu s patologickými tkáněmi, které ho obklopují. Provádí se v případě destrukce kosti v oblasti apexu, nebo pokud není možné kanálek vyplnit kvůli jeho anatomickým vlastnostem nebo komplikacím endodontického ošetření.
- Hemisekce kořene. Kořen se odstraní spolu s přilehlou částí koruny. Operaci lze provést na dolních molárech.
- Amputace kořene – odstraňuje se pouze kořen, bez přilehlé korunkové části zubu.
Pokud není možné vyléčit periostitidu pomocí operací pro zachování orgánů, musí být zub odstraněn.
Léčba traumatické parodontitidy
Pokud je příčinou parodontitidy přefouknutá plomba nebo korunka, odbrousí se. Pacientovi je předepsána úleva od bolesti a protizánětlivá terapie. V případě akutního poranění se provádí rentgenové vyšetření, aby se zjistila integrita neurovaskulárního svazku dřeně. Pokud dojde k jeho poškození, pak se zub depulpuje a ošetří podle klasického protokolu. Pokud se neprokáže poškození dřeně, doporučuje se nechat postižený zub v klidu a po 2 týdnech provést opakované vyšetření, po kterém se rozhodne o nutnosti výplně kanálků.
Účinnost konzervativní léčby parodontitidy závisí na stadiu onemocnění. U akutních procesů dosahuje účinnost 90-95%. v chronických případech klesá na 80–85 %. Dlouhodobé výsledky by měly být hodnoceny každých 3-6 měsíců rentgenovým vyšetřením. Dokončení kontroly se provádí, když je eliminováno ohnisko radiologického projasnění na kořenovém apexu a když je velikost periodontální štěrbiny normalizována. U některých pacientů to trvá několik měsíců, u jiných to může trvat 2-3 roky.
Prevence paradentózy
Prevence parodontitidy spočívá ve včasném ošetření kazů a pulpitid, používání moderních netoxických materiálů pro endodontické ošetření, rentgenovém monitorování výplní kanálků a také adekvátní obnově zubních korunek.
